Akumulace a využití dešťových vod

Jedná se o sběr a zadržování dešťové (srážkové) vody dopadající na povrch, nejčastěji na střechu, ale i ostatní venkovní zpevněné plochy v akumulačních nádržích k jejich dalšímu využití jako užitkové vody. Srážkovou vodu je po úpravě (předčištění přitékající vody, případně úprava akumulované vody podle jejího zamýšleného užívání) možno využívat uvnitř budovy, např. na splachování WC, praní, do topného okruhu, k úklidu apod., nebo vně pro zalévání zahrad, plnění bazénů atd.

• při realizaci opatření je potřeba vzít v úvahu tyto vlivy: sběrnou plochu, úhrn srážek v dané lokalitě, materiál povrchu odvodňované plochy, dimenzování a materiál potrubí, stupeň znečištění odvodňované plochy, riziko znečištění zařízení,
• účelem dimenzování je posoudit, zda nátok srážkové vody pokryje její potřebu (potřebu nepitné vody) a stanovit tak užitný objem akumulační nádrže,
• nádrže na dešťovou vodu lze umístit uvnitř (např. sklepy, garáže) nebo vně budovy,
• může se jednat o podzemní nádrže (preferovaná varianta s ohledem na zajištění dlouhodobě dobré kvality akumulované vody – zamezení přístupu denního světla, stálá a nízká teplota okolního prostředí) nebo nadzemní nádrže,
• instalace nádrže zahrnuje v základu přípravu stavební jámy, podsyp nádrže, napuštění vodou, zásyp a zhutnění a následné napojení na přívod vody, bezpečnostní přepad, filtraci a čerpadlo,
• filtrace by měla začínat v místě napojení střešního žlabu na svod, kde se instaluje lapač střešních splavenin (geiger), následuje systém filtračních košů nebo šachet k zachycení drobných nečistot před vtokem vody do nádrže a filtry instalované do nádrže před nasátím vody do čerpadla (např. biofiltry), bezpečnostní přepad,
• přítok do nádrže musí být realizován tak, aby bylo v co největší míře zabráněno víření nečistot na dně nádrže,
• v případě umístění nádrže uvnitř budov musí mít místnost dostatečné odvětrání a stabilní teplotu,
• před vlastní realizací je nutno znát úroveň hladiny podzemní vody v oblasti,
• umístění podzemní nádrže v nezámrzné hloubce zajistí možnost čerpání vody po celý rok,
• pro uložení větší nádrže je zapotřebí stavební mechanizace,
• bezpečnostní přeliv musí být zaústěn do vsakovacího objektu, povrchových vod nebo kanalizace,
• technické řešení rozvodu vody nesmí být v přímém styku s rozvody pitné vody (oddělení jednotlivých vnitřních rozvodů v objektu).

Legislativa (základní)

• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů ad.
• řešení nakládání se srážkovou vodou je podmínkou pro vydání stavebního povolení, rozhodnutí o povolení změn stavby a kolaudačního souhlasu pro stavbu.

• celková cena realizace se odvíjí zejména od ceny jednotlivých prvků systému a stavebních prací,
• akumulace dešťové vody je podporována dotačními programy.

• údržba – čištění filtrů, čištění střech,
• z hlediska následné údržby jsou efektivnější filtrační šachty, ale ekonomicky jsou výhodnější filtrační koše,
• při použití biofiltrů odpadá proces pravidelného čištění nádrže, prodlužuje se životnost filtračních jednotek a udržuje se výkonnost čerpadel (kromě nové vody natékající do nádrže koluje přes biofiltr navíc i již uskladněná voda v nádrži).

• využitím dešťové vody lze v domácnosti uspořit až 50 % spotřeby pitné vody,
• na vaření a pití (k přímé konzumaci) se spotřebuje cca jen 3 % pitné vody, většina je spotřebována na splachování, osobní hygienu a úklid,
• výroba pitné vody přímo z vody dešťové v domácím prostředí není ekonomicky efektivní a navíc v mnoha lokalitách ani možná z důvodu chemického znečištění dešťové vody.

• instalace nádrže není časově náročná, jedná se řádově o dny,
• vybudování rozvodů, včetně instalace filtrů a čerpadla představují další čas v rozsahu několika týdnů.