Kulturní centrum Klášterec nad Ohří

Jedno z nejmodernějších kulturních center v ČR vzniklo v Klášterci nad Ohří a doslova pohltilo původní kulturní dům z 60. let minulého století. Dům vystavěný ve stylu sorely už nesplňoval ekonomické a energetické požadavky na moderní kulturní budovu, a tak získal novou obálku, solární technologie, rekuperační jednotku i vsakovací nádrže na dešťovou vodu. Zůstaly zde však i fragmenty připomínající ducha původní budovy – sloupy, schodiště, plastiky či mozaiky. Navíc se sem přestěhovala městská knihovna z další energeticky a ekonomicky nevyhovující budovy na nedalekém sídlišti Panorama.

Nyní v kulturním centru můžeme najít kromě knihovny i společenský sál, malý divadelní sál, klubovny, nahrávací studio, galerii, dětský koutek i kavárnu. Obnovené kulturní centrum během prvních tří měsíců od otevření navštívilo více než 17 tisíc lidí, což je víc než původní budovu za celý rok. Obyvatelé mu rádi přezdívají „Dům plný pohody“.

Autor:

Ing. arch. Dalibor Borák; Energy Benefit Centre; Ing. Vlastislav Janík

Investor:

Město Klášterec nad Ohří

Zhotovitel:

Trigema a.s.

Sněhová vločka
Sněhová vločka

Umístění:

Chomutovská 465, Klášterec nad Ohří, okres Chomutov

GPS:

50° 23' 11.26" N, 13° 10' 45.41" E

Kraj:

Ústecký kraj

Země:

Czech Republic

Detaily projektu

Jak to funguje?

Původní budova byla v podstatě obestavěna, zvýšila se o patro, vybudovala se příjezdová komunikace a parkovací místa.

Zateplení domu poskytuje 30 cm minerální vaty. Pasivní dům využívá teplo z návštěvníků, v zimních měsících ho navíc čerpá ze slunečních paprsků, jež do interiéru pronikají velkými okny. V letních měsících okna naopak stíní venkovní žaluzie. Chlazení domu napomáhá moderní chladicí jednotka – v podstatě velký barel s vodou umístěný na střeše. Větrání objektu zajišťuje výkonná inteligentní klimatizace, která získává teplo z odpadního vzduchu pomocí účinné rekuperace. Dům provětrává dle pokynů senzorů kvality vzduchu v jednotlivých místnostech. Na střeše se nachází malá fotovoltaika o max. výkonu 10 kWh. Město ale plánuje její rozšíření i na další volné plochy na plášti budovy a na střeše.

Kulturní centrum sbírá a využívá dešťovou vodu ze střechy a zpevněných ploch. Dešťová voda se akumuluje do podzemní nádrže o objemu 23 m³ a následně přečerpává k zálivce zeleně. V případě nadbytku se svádí do vsakovacího objektu o rozměrech 69 x 4,5 x 0,8 m, při čemž voda z okolních parkovišť nejprve ještě teče tzv. „zaolejovanou kanalizací“ do odlučovače ropných látek.

Co řeší?

Podařilo se vytvořit místo s velkým kulturním a sociálním potenciálem. Setkávají se zde senioři, spolky osob postižených civilizačními chorobami, divadelníci, studenti, děti a rodiny v knihovně s kavárnou, konají se zde veřejná setkání s občany, pořádají se přednášky, konference, kurzy a workshopy, koncerty, plesy či divadelní představení. Celé kulturní centrum je bezbariérové. Nová technologie navíc umožňuje přenést zvuk hůře slyšícím přímo do jejich naslouchátek.

Hlavním prvkem udržitelnosti je ponechání základní budovy v útrobách moderního kulturního centra. Nemuselo se tak za vynaložení velkých finančních a energetických nákladů demolovat, odvážet nepředstavitelné množství suti a materiálu, ukládat ho na skládku, následně ho znovu vyrábět, přivézt a postavit nové konstrukce. Z klimatického hlediska přestavba kulturního domu do pasivního standardu přinesla nižší energetickou náročnost, která zmírňuje jeho uhlíkovou stopu, zásadního hybatele klimatické změny. Část energie, kterou budova spotřebuje, pochází z vlastní fotovoltaické elektrárny umístěné na střeše. Za šest měsíců provozu kulturního centra se díky ní mimo jiné ušetřilo 2,7 tun uhlí, 3,35 tun CO₂ a 5 pokácených stromů.

Veškerá voda u původní stavby směřovala do splaškové kanalizace a následně do řeky, což je v době sucha i přívalových dešťů neefektivní. Nově se kulturní centrum snaží s dešťovou vodou pracovat a v případě nadbytku ji vsáknout. Světlý plášť budovy a střechy společně s nově vysazenou zelení (32 stromů) navíc snižuje přehřívání v blízkosti centra.

 

Kompletní informace o tomto příkladu dobré praxe najdete na stránkách soutěže Adapterra Awards.