Pavilon tropického zemědělství

Objekt využívá energii z tepelných čerpadel na vytápění. Tepelné čerpadlo využívá energii z energopilot hlubokých 12-16 metrů, tedy železobetonových pilot,do kterých je integrováno potrubí pro využití podpovrchové geotermální energie a na kterých je postavena budova. I když původně nebyly provedené pro tepelné čerpadlo, využívá piloty pro rozvod svého primárního okruhu. V budově je však i záložní plynová kotelna.

Dešťová voda je jímána z okolních pozemků i střechy pomocí vsakovacího objektu za budovou do akumulačních nádrží o objemu 60 metrů krychlových. Pokud by byly akumulační nádrže plné, je z nich veden havarijní přepad do vsakovací galerie, kde se přebytečná voda vsakuje do země i pomocí 4 velkoobjemových vrtů vysypaných hrubým štěrkem. Po přefiltrování dešťové vody a smíchání s vodou z vodovodu slouží voda jako užitková ke splachování toalet, ale také k zavlažování zelené střechy a popínavých rostlin, které do budoucna pokryjí předsunutou kovovou konstrukci na jižní straně budovy a budou fasádu ochlazovat.

Zelená střecha o rozloze 590 metrů čtverečních je vytvořená na části budovy tam, kde není nutné mít umístěné technologie jako větrání či fotovoltaické panely. O zelenou střechu pečují univerzitní botanici.

Elektřinu pro budovu zajišťuje kombinace fotovoltaických panelů a klasického odběru ze sítě. Fotovoltaika pokrývá přibližně 10 % potřebného příkonu pro provoz budovy.

Ve spodních dvou patrech budovy funguje systém řízené vnitřní ventilace. Teplotu je v jednotlivých místnostech možné individuálně nastavit. Čidla zároveň zajistí vypnutí ventilace, pokud je v místnosti otevřené okno. Celé čtvrté podlaží je zastíněno designovými slunolamy. Zvláště z jižní strany, kde jsou navíc zkosené tak, aby stínily, brání přehřívání vnitřních prostor.

Před vstupem do budovy vysela fakulta jetelovou louku, která nyní chrání půdu před vysycháním. Zároveň si při stavbě budovy uhájila zachování velkých stromů, které poskytují stín a odpařují vodu, čímž zlepšují mikroklima lokality.

Kombinace všech těchto opatření společně zajišťují nižší energetickou náročnost budovy a udržitelnost jejího provozu a současně minimalizují dopad stavby na okolní prostředí.

Navíc fakulta poskytuje v garáži dobíjecí stanici na dobíjení elektromobilů.

Současně je vše navrženo s ohledem na potřeby výuky a výzkumu – součástí budovy je tedy například dieselagregát jako nutný záložní zdroj pro laboratoře.

Opatření má vícenásobné adaptační efekty, řeší zejména problémy se suchem i vlny horka. Využívá se dešťová voda. Vnitřní mikroklima budovy zlepšuje systém řízené ventilace nebo stylové vnější stínění pomocí slunolamů. Vnější mikroklima zase příznivě ovlivňuje zelená střecha. Zelená střecha, vnitroblok se zelení i porostlá fasáda poslouží také k zachování biodiverzity prostředí. Do budoucna se plánuje osazení zelené pochozí střechy hmyzími hotely, které nejsou náročné na údržbu, přinesou však mnoho užitku a budou i zajímavým prvkem při praktické výuce studentů.

Kompletní informace o tomto příkladu dobré praxe najdete na stránkách soutěže Adapterra Awards.