Český soběstačný dům

Český soběstačný dům se snaží žít v symbióze s přírodou – vyrábí veškerou potřebnou elektrickou energii ze slunce, topí biomasou, zachycuje maximum dešťové vody, po přečištění ji využívá ve sprše a splachuje s ní. Nezbavuje se zbytečně drahocenného tepla, ale přitom se v něm zdravě dýchá a žije.

Myšlenka soběstačného domu Pavla Podruha napadla při návštěvě Mexika, kde si dobíjel svůj mobil ze solárního panelu umístěného na chatrči. Koncept, který jeho autoři připravovali a plánovali 4 roky, se nakonec zhmotnil v jižních Čechách v místě, kam nevedou žádné inženýrské sítě. Do projektu se zapojilo asi 40 odborníků a nadšenců z akademické i soukromé sféry. Veškerou technickou dokumentaci autoři poskytují veřejnosti k neomezené inspiraci a replikaci. Nedílnou součástí projektu je od roku 2016 i celostátní studentská technologicko-architektonická soutěž, které se zúčastnilo už více než 3 tisíce vysokoškoláků.

Autor:

Ing. Arch. Vojtěch Lichý (architektura), Michal Klečka a Tomáš Vocílka (energetika)

Investor:

Pavel Podruh

Zhotovitel:

Pavel Podruh svépomocí s řemeslníky a dobrovolníky

Sněhová vločka
Sněhová vločka

Umístění:

Kyselov, Vyšší Brod

GPS:

48° 39' 27.69" N, 14° 14' 59.22" E

Kraj:

Jihočeský kraj

Země:

Czech Republic

Detaily projektu

Jak to funguje?

Český soběstačný dům patří mezi domy ostrovní (off-grid), nebo-li bez připojení na vodu, elektřinu či kanalizaci. Za jeho návrhem stojí vítěz prvního ročníku stejnojmenné studentské architektonické soutěže. Volba jednotlivých technologií se řídila především podle spotřeby elektrické energie, která je u domu nezávislého na inženýrských sítích klíčová. Dům má obdélníkový půdorys a celkem 102 m² obytné plochy (přízemí a podkroví).

Energie

Jediným zdrojem energie je fotovoltaická elektrárna o výkonu 15 kWp, doplněná extrémně trvanlivým a kvalitním lithium-fosfátovým bateriovým úložištěm GWL s kapacitou 22 kWh. Bateriové úložiště i celý energetický systém by měl být schopen servisovat lokální elektrikář, protože jeho součástí jsou pouze běžně dostupné komponenty. Dům funguje jen s drobnými prvky tzv. chytré domácnosti. Standardní fotovoltaické panely se nachází na jižní části sedlové střechy v klasické dvouplášťové skladbě s provětrávanou mezerou a nahrazují střešní krytinu. Severní část střechy pak pokrývají černé keramické tašky.

Zateplení

Protože cílem bylo navrhnout malý, poctivý domek s dlouhou životností, který rozloží svou uhlíkovou stopu do mnoha let, zvolili autoři celokeramickou variantu. Vybrané broušené cihly plněné izolační vatou minimalizují spotřebu energie domu a pomáhají udržovat tepelný komfort v zimě i v létě, navíc všechny prokazatelně pocházejí z České republiky. Součástí domu jsou dřevohliníková okna s izolačními trojskly. Aby se zabránilo úniku tepla, zaizolovaly se kromě fasády také základy, podhledy, podkroví a podlaha. Celková tepelná ztráta domu by tak měla činit jen cca 6,5 Kw (dle normy lokace při -18 °C).

Vodní hospodářství

Aby se minimalizovala spotřeba pitné vody z vrtané studny na pozemku, zadržují majitelé dešťovou vodu v podzemní nádrži o objemu 16 m³. Ta by měla nahradit zhruba polovinu spotřeby pitné vody v porovnání s běžným domem. Po přečištění ji využijí pro závlahu zahrady, splachování, praní, ale i sprchování. Při nedostatku systém přepne na pitnou vodu z vrtu, přebytek se shromáždí ve venkovním jezírku. K čištění odpadních vod slouží biologická čistírna a posléze se voda zasákne na pozemku, čímž se uzavře koloběh vody.

Vytápění a ohřev vody

Vytápění a ohřev teplé užitkové vody zajišťuje kotel na pelety o výkonu 8 kW. Dle potřeby ho pak dobíjí baterie díky instalovanému Stirlingovu motoru, který umí přeměnit teplo na elektrickou energii. V období dostatečného slunečního svitu ohřívá vodu elektrická energie ze solárních panelů.

Více informací v rozhovoru s autorem projektu Pavlem Podruhem na Radio Wave.

Co řeší?

Český soběstačný dům v reálu maximalizuje hospodárnost se všemi zdroji, zejména s elektrickou energií a vodou. Pomáhá snižovat uhlíkovou stopu, emise a zvyšovat poměr obnovitelných zdrojů v energetickém mixu ČR.

Hlavním cílem celé platformy však bylo sdílet technické principy, myšlenky, zkušenosti a nápady tak, aby byly použitelné k rekonstrukcím i novostavbám v „připojené“ zástavbě. Zapojením studentů zase vybudovat generaci architektů, stavařů a technologů s udržitelností „v krvi“ – s hlubokým vhledem a reálnou zkušeností.

 

Kompletní informace o tomto příkladu dobré praxe najdete na stránkách soutěže Adapterra Awards.