Vsakovací průleh

Vsakovací průlehy jsou povrchové retenční objekty (plošné nebo liniové) s půdním filtrem, do nichž je přiváděn srážkový odtok z okolních ploch. Tyto objekty umožňují krátkodobé zadržení vody pomocí vytvořeného zahloubení a vsakování srážkových povrchových vod do horninového podloží nebo jejich bezpečné odvedení. Voda zadržená v prohlubni se postupně vsakuje do podloží přes zatravněnou humusovou vrstvu (dle předepsaného složení), která zároveň vodu předčišťuje. Zadržená voda se též vypařuje (z volné hladiny, půdy či vegetace). Průlehy jsou zatravněny nebo pro zvýšení podpory bioretenčních a mikroklimatických funkcí mohou být osázeny i dalšími vegetačními prvky (stromy, keře, trvalky atd.)
Mezi vodohospodářské funkce patří: vsak, výpar, zpomalení odtoku, čištění odtoku.

• vždy jde o to, s jakým objemem deště je v dané oblasti počítáno – obecně jsou průlehy dimenzovány na 15 min. přívalového deště a v závislosti na jeho objemu a ploše, kterou tvoří dílčí „povodí“,
• navrhuje se na potřebných m³ vsaku – stanovuje se na základě výpočtových postupů uvedených v technických normách a je závislé především na hydrologických podmínkách území (velikosti návrhové srážky) a charakteru odvodňované plochy (velikost, tvar, sklonitost a propustnost povrchů),
• ostatní jsou modifikace podle toho kolik je v lokalitě k dispozici prostoru, kam se možné průleh napojit apod.,
• použití v případě dostatečně vhodných vsakovacích schopností půdního a horninového podloží (kv = 10^(-5) – 10^(-3) m/s),
• dispozice průlehu tvoří svahy ideálně ve sklonu 1:3 – pro zachování stability svahu je jako maximální sklon doporučován 1:2 – v případě omezených prostorových možností lze průleh řešit s kolmými, konstrukčně zpevněnými stěnami,
• správné technické řešení navádí dešťovou vodu ze zpevněných ploch do průlehu,
• maximální doporučená hloubka nadržení vody v průlehu je 30 cm,
• přítok vody by měl by být rovnoměrně rozložený po délce průlehu a vedený skrz snížený nebo přerušovaný obrubník a přes zatravněný pruh, který zvyšuje čistící schopnost – v případě bodového nátoku (žlábek a pod.) je nutné opevnit dno pod zaústěním,
• přečištění dešťové vody probíhá skrz půdní filtr a vegetaci, při velkém znečištění je vhodné předřadit vegetační pás, přes který dochází k laterárnímu nátoku do objektu,
• součástí zařízení musí být bezpečnostní přeliv (zpravidla vertikální plastovou trubka osazená na úroveň maximální hladiny nadržení vody v retenčním prostoru, případně povrchově přelivem přes nejnižší místo průlehu do povrchového sběrného příkopu či kanálku),
• druhový výběr rostlin je nutné přizpůsobit požadovanému estetickému záměru, místním specifickým podmínkám (světlo/stín, krátkodobé zaplavení a vysychání půdy, kvalitě přiváděné vody, přítomnosti posypových solí..), a možnostem následné údržby.

Související legislativa:
Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon)
TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami
ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod
ČSN 83 9011 Technologie vegetačních úprav v krajině – Práce s půdou
ČSN 83 9031 Technologie vegetačních úprav v krajině – Trávníky a jejich zakládání
ČSN 83 9061 Technologie vegetačních úprav v krajině – Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích
SPPK A02 007:2020 Úprava stanovištních poměrů dřevin
ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže
ČSN 75 2415 Suché nádrže
ČSN 75 6261 Dešťové nádrže

• sejmutí ornice, modelace a odvoz nevyužitého materiálu včetně jeho likvidace, založení trávníku nebo jiných vegetačních prvků, doplnění o humusovou a písčitohlinitou vrstvu včetně zálivky, u záhonových výsadeb i mulčování vhodným materiálem,
• substrát spolu s kořenovým systémem rostlin působí jako filtrační vrstva – mix písku, kompostu a ornice,
• povrch bývá zabezpečen mulčem (štěrk, případně borka, není vhodné používat netkanou textilii nebo plastové fólie, které negativně ovlivňují půdní život, výměnu půdních plynů i vodní režim),
• v případě záhonů ve svazích vsakovacího zařízení musí být použit mulč, který nebude vymýván přítokem vody přívalové srážky (např. vyskládání hrubších kamenů), nebo by nátoky opatřeny měly být opatřeny výrobky, které zachytí také nečistoty,
• výběr druhů musí respektovat výrazně se měnící hydrologické poměry stanoviště ve vsakovacím zařízení i různé stupně zaplavení srážkovou vodou odvíjející se od vlastní terénní modelace zařízení (např. průlehy se obvykle navrhují s dobou prázdnění maximálně 24 hod., tzn., že výsadby musí zvládnout být po tuto dobu zatopeny až do 30 cm).

• sekání travnatých ploch 4–6 x ročně včetně nezbytného odstranění pokosené trávy, hnojení, závlahy,
• provzdušnění vertikutátorem, odstraňování plevelů, spadaného listí, naplavených sedimentů a dalších nečistot z plochy zasakování,
• údržba dalších vegetačních prvků – dle typu prvku a specifikace následné péče 2x ročně,
• kontrola funkčnosti (vč. bezpečnostního přelivu) – 2x ročně,
• kontrola regulátoru odtoku – 2x ročně a po větších deštích,
• intenzita údržby závisí na předpokládaném efektu – klasický komponovaný záhon vyžaduje více péče a opakování pracovních operací než smíšené trvalkové záhony s přírodním charakterem,
• provozní řád vsakovacího zařízení musí obsahovat pokyny pro provoz a údržbu a intervaly provádění kontrol,
• v provozním řádu musí být stanoven organizační a pracovní postup pro případ ekologické havárie vzniklé v oblasti, ze které přitékají do vsakovacího zařízení srážkové povrchové vody,
• poškozená vsakovací plocha povrchového vsakovacího zařízení se musí opět osít či osázet zelení,
• poškození zabudovaných podzemních vsakovacích zařízení rozrostlým kořenovým systémem stromů se musí zabránit odstraňováním náletových dřevin,
• pokud je vsakovací zařízení opatřeno filtrační vrstvou, je zapotřebí provádět kontroly sorpční schopnosti substrátu a jeho nasycení sledovanými polutanty např. těžkými kovy, látkami ze skupiny polychlorovaných aromatických uhlovodíků (PAU) a ropnými látkami.