Povrchová vsakovací retenční rýha bez regulovaného odtoku

Vsakovací retenční rýha je opatření podobné vsakovacímu průlehu, oproti kterému nemá povrchový retenční prostor vytvořený terénní modelací, který umožňuje při dešti dočasné zatopení. Povrchové rýhy/tělesa jsou tvořeny retenčním tělesem vyplněným štěrkovým materiálem případně vsakovacími
plastovými půdními bloky, jehož horní hrana není zasypaná a dochází přes ni k nátoku srážkové vody do objektu a vsakování srážkových povrchových vod do horninového podloží. Zpravidla se navrhují jako liniové, může však být použita i plošná varianta. Může být použita jako objekt pro umožnění průchodu srážkové vody nepropustnou horní vrstvou půdy do prostředí s vhodnými podmínkami ke vsakování.

• před volbou typu zasakovacího zařízení a návrhem konkrétního řešení je nutné znát horninové prostředí a provést geologické a hydrogeologické průzkumy,
• dalším kritériem je množství srážkových vod, které je potřeba zadržet a vsáknout – stanovuje se na základě výpočtových postupů stanovených v technických normách a je závislé především na hydrologických podmínkách území (velikosti návrhové srážky) a charakteru odvodňované plochy (velikost, tvar, sklonitost a propustnost povrchů),
• použití v případě dostatečně vhodných vsakovacích schopností půdního a horninového podloží (kv = 5 x 10^(-6) – 10^(-3) m/s),
• součástí zařízení musí být bezpečnostní přeliv, umožňující bezpečně převést vodu při větší srážce nebo při poruše vsakovacího objektu,
• bezpečnostní přeliv se zpravidla řeší horizontálně položeným perforovaným potrubím v úrovni maximální hladiny nadržení vody v retenčním prostoru, případně vertikální plastovou trubkou osazenou na podzemní sběrné potrubí či povrchově přelivem přes podélnou hranu rýhy do povrchového sběrného příkopu či kanálku,
• rýha oproti průlehu nemá povrchový retenční prostor vytvořený terénní modelací, který umožňuje při dešti dočasné zatopení,
• povrchová rýha nemá významnou čisticí funkci – musí být předřazen předčisticí objekt za účelem ochrany rýhy před kolmatací – nejvhodnější je vegetační pás, přes který dochází k laterálnímu nátoku,
• může být bez vegetačního krytu či může být osázena suchomilnými rostlinami,
• druhový výběr je nutné přizpůsobit požadovanému estetickému záměru, místním specifickým podmínkám (světlo/stín, vysychání půdy, kvalitě přiváděné vody, přítomnosti posypových solí..) a možnostem následné údržby.

Související legislativa:
Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon)
TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami
ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže
ČSN 75 2415 Suché nádrže
ČSN 75 6261 Dešťové nádrže
ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod
ČSN 83 9011 Technologie vegetačních úprav v krajině – Práce s půdou
ČSN 83 9031 Technologie vegetačních úprav v krajině – Trávníky a jejich zakládání
ČSN 83 9061 Technologie vegetačních úprav v krajině – Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních
pracích
SPPK A02 007:2020 Úprava stanovištních poměrů dřevin

• sejmutí ornice, výkopové práce, vybudování drenáže a bezpečnostního přelivu,
• zasypání štěrkem, (případně usazení prefabrikovaných bloků), položení geotextilie,
• případně založení záhonu (dodání substrátu),
• odvoz nevyužitého materiálu včetně jeho likvidace.

• hloubkové čištění povrchu vsakovacích rýh od hrubého odpadu 1x ročně,
• údržba vegetačních prvků – dle typu prvku a specifikace následné péče,
• zatravněný pás: 2 ‒ 4× posekání trávy, jarní výhrab a shrabání listí na podzim, odstranění jiných předmětů,
• záhon trvalek: vypletí, odstranění odkvetlých a odumřelých částí trvalek, odvoz odpadu, 2× zálivka včetně dovozu vody, doplnění výsadby, 1× hnojení,
• kontrola funkčnosti – 2x ročně.