Vsakovací retenční nádrž s regulovaným odtokem – zatravněná, osázená

Povrchové nádrže jsou tvořeny povrchovým retenčním prostorem jejichž velký objem umožňuje napojení většího množství dešťových vod svedených z rozlehlých zpevněných ploch nebo z více objektů. Takto zachycená voda se částečně z nádrže postupně vsakuje a přebytečná voda je odváděna pomocí regulovaného odtoku. Dno a svahy nádrže jsou zatravněny a umožnují tak dobré předčištění vsakované vody. Součástí vsakovacích nádrží je půdní filtr s vegetačním krytem, který plní čisticí funkci. Při zaplavení nádrž vytváří dočasnou vodní hladinu.

• použití v případech, kdy je vsakování neproveditelné, ale přípustné (tj. neexistuje riziko znečištění podzemní vody),
• vsakovací schopnost půdního a horninového prostředí je nedostatečná k prázdnění objektu pouze vsakem a musí být doplněn regulovaný odtok,
• zpravidla se používají jako následný objekt HDV v řetězci HDV (tj. jsou do něj svedeny vody z předřazených objektů HDV) – požerák,
• hloubka nadržení vody může být > 30 cm,
• sklony svahů mírné (ideálně 1:2),
• regulátor odtoku se osazuje v jímce umístěné v nejnižším bodě nádrže – vírový regulátor/ventil nebo clona ve stěně,
• sklon nádrže k regulátoru odtoku musí být alespoň 2 %,
• přívod vody povrchový (bodový otevřeným žlabem či laterální); podpovrchový (DN a materiál dle místních podmínek),
• součástí zařízení musí být bezpečnostní přeliv, umožňující bezpečně převést vodu při větší srážce nebo při poruše vsakovacího objektu – je umístěný v úrovni maximální retenční hladiny,
• předčištění a čištění skrz půdní filtr a vegetaci, při velkém znečištění nerozpuštěnými látkami je vhodné předřadit vegetační pás, přes který dochází k laterárnímu nátoku do objektu, případně kalovou jímku (při podpovrchovém nátoku),
• nádrž je buď zatravněna, nebo je pro podporu bioretenčních a mikroklimatických funkcí osázena i dalšími vegetačními prvky – stromy, keře, trvalky atd.,
• využit může být i štěrkový mulč (estetické a kompoziční účely, snížené nároky na údržbu),
• při návrhu umístění stromů a keřů volíme přednostně výsadbu do okrajových (břehových) zón nádrže a to zejména z důvodu stálosti stanovištních podmínek.

Související legislativa:
Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon)
TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami
ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod
ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže
ČSN 75 2415 Suché nádrže
ČSN 75 6261 Dešťové nádrže
ČSN 83 9011 Technologie vegetačních úprav v krajině – Práce s půdou
ČSN 83 9031 Technologie vegetačních úprav v krajině – Trávníky a jejich zakládání
ČSN 83 9061 Technologie vegetačních úprav v krajině – Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích
SPPK A02 007:2020 Úprava stanovištních poměrů dřevin

• přípravné fáze, odkopávky a prokopávky, hloubené odkopávky,
• modelace terénu a odvoz nevyužitého materiálu včetně jeho likvidace, vybudování bezpečnostního přelivu a regulovaného odtoku včetně revizní šachty,
• povrchové úpravy terénu, úpravy podloží, podkladní a vedlejší konstrukce, potrubí, bezpečností přeliv,
• založení trávníku nebo jiných vegetačních prvků, doplnění o humusovou a písčitohlinitou vrstvu včetně zálivky, u záhonových výsadeb i mulčování vhodným materiálem,
• zatravnění (osetí, odrnování) provést ve vhodné sezóně a s dostatečným předstihem, aby před předáním díla bylo možné provést alespoň jednu (lépe dvě) seče; porost musí být souvislý a plně zapojený,
• napojení odvodňovaných ploch do objektu retenční nádrže zprovoznit až poté, co bude její konstrukce a povrchy uvedeny do své definitivní podoby.

• odstranění sedimentů z předřazeného předčisticího objektu – 1x měsíčně a po větších deštích,
• kontrola funkčnosti – 2x ročně,
• poškozená vsakovací ploch a povrchového vsakovacího zařízení se musí opět osít či osázet zelení,
• je nutno zabránit poškození zabudovaných podzemních vsakovacích zařízení rozrostlým kořenovým systémem stromů odstraňováním náletových dřevin,
• pokud je vsakovací zařízení opatřeno filtrační vrstvou, je zapotřebí provádět kontroly sorpční schopnosti substrátu a jeho nasycení sledovanými polutanty např. těžkými kovy, látkami ze skupiny polychlorovaných aromatických uhlovodíků (PAU) a ropnými látkám,
• v provozním řádu musí být stanoven organizační a pracovní postup pro případ ekologické havárie vzniklé v oblasti, ze které přitékají do vsakovacího zařízení srážkové povrchové vody,
• pravidelná péče o travní porost – kosení travního porostu (při dosažení výšky 100-150 mm), včetně nezbytného odstranění pokosené trávy, hnojení, závlahy, provzdušnění vertikutátorem, odstraňování odumřelé trávy, odstraňování plevelů,
• odstraňování spadaného listí, naplavených sedimentů a dalších nečistot z plochy zasakování.