Průleh s regulovaným odtokem

Povrchový retenční objekt (plošný nebo liniový) s půdním filtrem, do nichž je přiváděn srážkový odtok z okolních ploch, umožňující krátkodobé zadržení vody pomocí vytvořeného zahloubení a její bezpečné odvedení pomocí regulovaného odtoku. Vzhledem k tomu, že vsakování není přípustné, voda je pouze zadržená v prohlubni a následně odváděna pomocí regulovaného odtoku. Průlehy jsou zatravněny nebo pro zvýšení podpory bioretenčních a mikroklimatických funkcí mohou být osázeny i dalšími vegetačními prvky (stromy, keře, trvalky atd.).

• použití v případech, kdy je vsakování neproveditelné, ale přípustné, tj. neexistuje riziko znečištění podzemní vody,
• vsakovací schopnost půdního a horninového prostředí je nedostatečná k prázdnění objektu pouze vsakem (kv < 1 x 10^(-6) m/s) a musí být doplněn regulovaný odtok,
• kritériem je množství srážkových vod, které je potřeba zadržet a vsáknout – stanovuje se na základě výpočtových postupů stanovených v technických normách a je závislé především na hydrologických podmínkách území (velikosti návrhové srážky) a charakteru odvodňované plochy (velikost, tvar, sklonitost a propustnost povrchů),
• regulovaný odtok se skládá ze sběrného potrubí a regulátoru odtoku (sběrné potrubí – perforované, zpravidla plastové, průměr min 100 mm (více v případě potřeby), sklon minimálně 2 %, regulátor odtoku – clona ve stěně, případně vírový regulátor/ventil),
• revizní šachta musí zajišťovat bezpečný vstup za účelem údržby a revize regulovaného odtoku,
• bezpečnostní přeliv umožňuje bezpečně převést vodu při větší srážce nebo při poruše vsakovacího objektu (zpravidla vertikální plastová trubka zaústěná do revizní šachty za regulační prvek, horní úroveň odpovídá maximální návrhové hladině nadržení vody v průlehu),
• voda by měla být v průlehu zadržena jen krátkodobě, jinak by mohlo docházet k úhynu rostlin a snížení vsakovací schopnosti,
• tvar průlehu je řešen dle prostorových možností – od mělkých a širších až po prostorově méně náročný s kolmými stěnami,
• dispozice průlehu tvoří svahy ideálně ve sklonu 1:3 – pro zachování stability svahu je jako maximální sklon doporučován 1:2 – v případě omezených prostorových možností lze průleh řešit s kolmými, konstrukčně zpevněnými stěnami,
• maximální doporučená hloubka nadržení vody v průlehu je 30 cm,
• přítok vody by neměl být soustředěn do jednoho bodu, ale měl by být rovnoměrně rozložený po délce průlehu a vedený skrz snížený nebo přerušovaný obrubník a přes zatravněný pruh, který zvyšuje čistící schopnost. v případě bodového nátoku (žlábek a pod.) je nutné opevnit dno pod zaústěním,
• předčištění skrz půdní filtr a vegetaci, při velkém znečištění je vhodné předřadit vegetační pás, přes který dochází k laterárnímu nátoku do objektu,
• průlehy je možné řešit jako prostý zatravněný pás nebo je lze osázet květinovými záhony, případně dalšími vegetačními prvky (keře, stromy),
• druhový výběr rostlin je nutné přizpůsobit požadovanému estetickému záměru, místním specifickým podmínkám (světlo/stín, krátkodobé zaplavení a vysychání půdy, kvalitě přiváděné vody, přítomnosti posypových solí..) a možnostem následné údržby.

Související legislativa:
Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon)
ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže
ČSN 75 2415 Suché nádrže
ČSN 75 6261 Dešťové nádrže
TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami
ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod
ČSN 83 9011 Technologie vegetačních úprav v krajině – Práce s půdou
ČSN 83 9031 Technologie vegetačních úprav v krajině – Trávníky a jejich zakládání
ČSN 83 9061 Technologie vegetačních úprav v krajině – Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích
SPPK A02 007:2020 Úprava stanovištních poměrů dřevin

• sejmutí ornice, modelace terénu a odvoz nevyužitého materiálu včetně jeho likvidace, vybudování bezpečnostního přelivu a regulovaného odtoku, založení trávníku nebo jiných vegetačních prvků, doplnění o humusovou a písčitohlinitou vrstvu včetně zálivky, u záhonových výsadeb i mulčování vhodným materiálem,
• v případě vsakovacích objektů je složení pěstebního substrátu uzpůsobeno pro dostatečné vsáknutí srážkové vody a její odvedení v předepsaném čase tak, aby objekt byl připraven pro další srážku,
• substrát spolu s kořenovým systémem rostlin působí jako filtrační vrstva – mix písku, kompostu a ornice,
• výběr druhů musí respektovat výrazně se měnící hydrologické poměry stanoviště ve vsakovacím zařízení i různé stupně zaplavení srážkovou vodou odvíjející se od vlastní terénní modelace zařízení (např. průlehy se obvykle navrhují s dobou prázdnění maximálně 24 hod., tzn., že výsadby musí zvládnout být po tuto dobu zatopeny až do 30 cm),
• povrch záhonu bývá zabezpečen mulčem (štěrk, případně borka, není vhodné používat netkanou textilii nebo plastové fólie, které negativně ovlivňují půdní život, výměnu půdních plynů i vodní režim),
• v případě záhonů ve svazích vsakovacího zařízení musí být použit mulč, který nebude vymýván přítokem vody mpřívalové srážky (např. vyskládání hrubších kamenů), nebo by nátoky opatřeny měly být opatřeny výrobky, které zachytí také nečistoty.

• sekání travnatých ploch 4–6 x ročně včetně nezbytného odstranění pokosené trávy, hnojení, závlahy,
• provzdušnění vertikutátorem, odstraňování plevelů, spadaného listí, naplavených sedimentů a dalších nečistot z plochy zasakování,
• údržba dalších vegetačních prvků – dle typu prvku a specifikace následné péče 2x ročně,
• kontrola funkčnosti (vč. bezpečnostního přelivu) – 2x ročně,
• kontrola regulátoru odtoku – 2x ročně a po větších deštích,
• provozní řád vsakovacího zařízení musí obsahovat pokyny pro provoz a údržbu a intervaly provádění kontrol,
• v provozním řádu musí být stanoven organizační a pracovní postup pro případ ekologické havárie vzniklé v oblasti, ze které přitékají do vsakovacího zařízení srážkové povrchové vody,
• poškozená vsakovací plocha povrchového vsakovacího zařízení se musí opět osít či osázet zelení,
• poškození zabudovaných podzemních vsakovacích zařízení rozrostlým kořenovým systémem stromů se musí zabránit odstraňováním náletových dřevin,
• pokud je vsakovací zařízení opatřeno filtrační vrstvou, je zapotřebí provádět kontroly sorpční schopnosti substrátu a jeho nasycení sledovanými polutanty např. těžkými kovy, látkami ze skupiny polychlorovaných aromatických uhlovodíků (PAU) a ropnými látkami.