Podzemní vsakovací rýha s regulovaným odtokem

Podzemní rýhy/tělesa jsou tvořeny podzemním retenční rýhou/tělesem vyplněným štěrkovým materiálem či vsakovacími plastovými půdními bloky, jehož horní hrana není zasypaná a dochází přes ni k nátoku srážkové vody do objektu. Toto opatření je vhodné v případe omezených prostorových možností pro umístění povrchových vsakovacích objektů při změnách staveb, případně změnách odvodnění stávajících staveb dle principů HDV. Tyto objekty nemají čisticí funkci a je nutné je chránit před kolmatací pomocí objektu předčištění srážkových vod osazeném na nátoku. Při použití speciálních substrátů je možné modifikovanou podzemní rýhu kombinovat s prokořenitelným prostorem pro strom.

Podzemní rýhy se zpravidla navrhují jako liniové, může však být použita i plošná varianta. Dále může být použita jako objekt pro umožnění průchodu srážkové vody nepropustnou horní vrstvou půdy do prostředí s vhodnými podmínkami ke vsakování.

• v případech, kdy je vsakování neproveditelné, ale přípustné,
• součástí zařízení musí být bezpečnostní přeliv, umožňující bezpečně převést vodu při větší srážce nebo při poruše vsakovacího objektu – zpravidla řeší horizontálně položeným perforovaným potrubím v úrovni maximální hladiny nadržení vody v retenčním prostoru, případně vertikální plastovou trubkou osazenou na podzemní sběrné potrubí či povrchově přelivem přes podélnou hranu rýhy do povrchového sběrného příkopu či kanálku,
• revizní šachta musí zajišťovat bezpečný vstup za účelem údržby a revize regulovaného odtoku,
• přívod vody k regulátoru odtoku drenážní vrstvou, případně doplněnou o drenážní potrubí (perforované, zpravidla plastové, průměr min 100 mm (více v případě potřeby); sklon 1–2 %,
• regulátor odtoku – clona ve stěně, případně vírový regulátor/ventil,
• povrchová rýha nemá významnou čisticí funkci,
• musí být předřazen předčisticí objekt za účelem ochrany rýhy před kolmatací – nejvhodnější je vegetační pás, přes který dochází k laterálnímu nátoku,
• nemá vegetační kryt,
• lze použít v kombinaci s prokořenitelným prostorem pro stromy.

Související legislativa:
Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon)
TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami
ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže
ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod
ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže
ČSN 75 2415 Suché nádrže
ČSN 75 6261 Dešťové nádrže
ČSN 83 9011 Technologie vegetačních úprav v krajině – Práce s půdou
ČSN 83 9031 Technologie vegetačních úprav v krajině – Trávníky a jejich zakládání
ČSN 83 9061 Technologie vegetačních úprav v krajině – Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních
pracích
SPPK A02 007:2020 Úprava stanovištních poměrů dřevin

• sejmutí ornice, výkopové práce, vybudování drenáže a bezpečnostního přelivu,
• vybudování bezpečnostního přelivu a regulovaného odtoku včetně revizní šachty,
• zasypání štěrkem – štěrková rýha/těleso – praný štěrk frakce 16/32 nebo 32/64 mm nebo prefabrikované boxy – mocnost dle výpočtu retenčního objemu a šířky rýhy/ tělesa,
• krycí štěrková vrstva – praný štěrk frakce 8/16, mocnost 5 cm, případně přechodové souvrství štěrků nižších frakcí (HDK 4/8; 8/16),
• umístění geotextilie – odděluje štěrk nebo prefabrikované boxy a okolní zeminu na bocích rýhy; geotextilii je třeba vytáhnout do úrovně terénu a založit pod nátokový vegetační pás alespoň 20 cm od hrany rýhy na obě strany – gramáž 150 g/m²,
• odvoz nevyužitého materiálu včetně jeho likvidace,
• založení trávníku nebo jiných vegetačních prvků, doplnění o humusovou a písčitohlinitou vrstvu včetně zálivky.

• odstranění sedimentů z předřazeného předčisticího objektu – 1x měsíčně a po větších deštích,
• údržba stromů jako navázaných prvků zeleně probíhá samostatně,
• kontrola funkčnosti – 2x ročně,
• kontrola regulátoru odtoku – 4x ročně a po větších deštích.