Podzemní vsakovací rýha bez regulovaného odtoku

Podzemní rýhy/tělesa jsou tvořeny podzemní retenční rýhou/tělesem vyplněným štěrkovým materiálem či vsakovacími plastovými půdními bloky, jehož horní hrana není zasypaná a dochází přes ni k nátoku srážkové vody do objektu. Tyto objekty jsou vhodné v případe omezených prostorových možností pro umístění povrchových vsakovacích objektů při změnách staveb, případně změnách odvodnění stávajících staveb dle principů HDV. Tyto objekty nemají čisticí funkci a je nutné je chránit před kolmatací pomocí objektu předčištění srážkových vod osazeném na nátoku. Při použití speciálních substrátů je možné modifikovanou podzemní rýhu kombinovat s prokořenitelným prostorem pro strom. Vsakovací rýhy se zpravidla navrhují jako liniové, může však být použita i plošná varianta. Může být použita jako objekt pro umožnění průchodu srážkové vody nepropustnou horní vrstvou půdy do prostředí s vhodnými podmínkami ke vsakování.

• v případech, kdy je vsakování proveditelné (dostatečná vsakovací schopnost půdního a horninového prostředí, kv = 5 x 10^(-6) – 10^(-3) m/s) a přípustné,
• součástí zařízení musí bezpečnostní přeliv, umožňující bezpečně převést vodu při větší srážce nebo při poruše vsakovacího objektu,
• bezpečnostní přeliv se řeší horizontálně uloženým sběrným perforovaným potrubím, zakončeným v revizní šachtě vertikální plastovou trubkou, jejíž horní okraj je v úrovni maximální hladiny nadržení vody v retenčním prostoru,
• odvzdušnění podzemních prostor je zpravidla řešeno vertikální plastovou trubkou o min. DN 100 mm vedoucí z horní hrany rýhy/tělesa nad povrch terénu,
• samotné podzemní rýha/těleso nemá čisticí funkci,
• před vsakovací podzemní rýhu/těleso musí být předřazen předčisticí objekt za účelem ochrany rýhy před kolmatací,
• zpravidla se používá kalová jímka s nepropustným dnem a stěnami s mechanickým filtrem,
• v případě potřeby je nutno zařadit další předčisticí objekt dle povahy znečištění srážkových vod,
• nemá vegetační kryt,
• před napojením nepropustných povrchů provést vsakovací test,
• lze použít v kombinaci s prokořenitelným prostorem pro stromy.

Související legislativa:
Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon)
TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami
ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže
ČSN 75 2415 Suché nádrže
ČSN 75 6261 Dešťové nádrže
ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod
ČSN 83 9011 Technologie vegetačních úprav v krajině – Práce s půdou
ČSN 83 9031 Technologie vegetačních úprav v krajině – Trávníky a jejich zakládání
ČSN 83 9061 Technologie vegetačních úprav v krajině – Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních
pracích
SPPK A02 007:2020 Úprava stanovištních poměrů dřevin

• sejmutí ornice, výkopové práce, vybudování drenáže a bezpečnostního přelivu,
• zasypání štěrkem – štěrková rýha/těleso – praný štěrk frakce 16/32 nebo 32/64 mm nebo prefabrikované boxy – mocnost dle výpočtu retenčního objemu a šířky rýhy/ tělesa,
• krycí štěrková vrstva – praný štěrk frakce 8/16, mocnost 5 cm, případně přechodové souvrství štěrků nižších frakcí (HDK 4/8; 8/16),
• umístění geotextilie – odděluje štěrk nebo prefabrikované boxy a okolní zeminu na bocích rýhy; geotextilii je třeba vytáhnout do úrovně terénu a založit pod nátokový vegetační pás alespoň 20 cm od hrany rýhy na obě strany – gramáž 150 g/m²,
• odvoz nevyužitého materiálu včetně jeho likvidace,
• v případně založení trvalkového záhonu a nebo zatravněného pásu.

• odstranění sedimentů z předřazeného předčisticího objektu – 1x měsíčně a po větších deštích,
• hloubkové čištění povrchu vsakovacích rýh od hrubého odpadu 1x ročně,
• kontrola funkčnosti – 2x ročně,
• údržba stromů jako navázaných prvků zeleně probíhá samostatně – dle typu prvku a specifikace následné péče.