Popis opatření
Vsakovací retenční rýha je opatření podobné vsakovacímu průlehu. Rýha oproti průlehu nemá povrchový retenční prostor vytvořený terénní modelací, který umožňuje při dešti dočasné zatopení. Povrchové rýhy/tělesa jsou tvořeny retenčním tělesem vyplněným štěrkovým materiálem (případně vsakovacími plastovými půdními bloky), jehož horní hrana není zasypaná a dochází přes ni k nátoku srážkové vody do objektu. Srážková voda je v rýze zadržena a dochází k jejímu částečnému vsakování do horninového podloží a vzhledem k tomu, že vsakovací schopnost půdního a horninového prostředí v tomto případě je nedostatečná, musí být doplněn regulovaný odtok. Zpravidla se navrhují jako liniové, může však být použita i varianta plošná. Může být použita jako objekt pro umožnění průchodu srážkové vody nepropustnou horní vrstvou půdy do prostředí s vhodnými podmínkami ke vsakování.
Implementace podle charakteru zástavby
- vhodné je využití v návaznosti na plochy, ze kterých není průtok soustředěn, ale je rozprostřen v dostatečně dlouhé linii,
- plochy parkovišť, chodníky, cyklostezky,
- komunikace nižších tříd, které bývají často vyspádované k navazující zatravněné ploše.
Doporučení pro realizaci opatření
- před volbou typu zasakovacího zařízení a návrhem konkrétního řešení je nutné znát horninové prostředí a provést geologické a hydrogeologické průzkumy,
- dalším kritériem je množství srážkových vod, které je potřeba zadržet, vsáknout a případně odvést – stanovuje se na základě výpočtových postupů stanovených v technických normách a je závislé především na hydrologických podmínkách území (velikosti návrhové srážky) a charakteru odvodňované plochy (velikost, tvar, sklonitost a propustnost povrchů),
- použití v případech, kdy je vsakování neproveditelné, ale přípustné,
- vsakovací schopnost půdního a horninového prostředí je nedostatečná k prázdnění objektu pouze vsakem (kv < 5.10-6 m/s) a musí být doplněn regulovaný odtok,
- podmínkou je, že vsakování musí být přípustné, tj. neexistuje riziko znečištění podzemní vody,
- součástí zařízení musí být bezpečnostní přeliv, umožňující bezpečně převést vodu při větší srážce nebo při poruše vsakovacího objektu,
- bezpečnostní přeliv se zpravidla řeší horizontálně položeným perforovaným potrubím v úrovni maximální hladiny nadržení vody v retenčním prostoru, případně vertikální plastovou trubkou osazenou na podzemní sběrné potrubí či povrchově přelivem přes podélnou hranu rýhy do povrchového sběrného příkopu či kanálku,
- revizní šachta musí zajišťovat bezpečný vstup za účelem údržby a revize regulovaného odtoku,
- přívod vody k regulátoru odtoku drenážní vrstvou, případně doplněnou o drenážní potrubí (perforované, zpravidla plastové, průměr min 100 mm (více v případě potřeby); sklon 1–2 %,
- regulátor odtoku – clona ve stěně, případně vírový regulátor/ventil,
- povrchová rýha nemá významnou čisticí funkci – musí být předřazen předčisticí objekt za účelem ochrany rýhy před kolmatací – nejvhodnější je vegetační pás, přes který dochází k laterálnímu nátoku,
- může být bez vegetačního krytu či může být osázena suchomilnými rostlinami,
- druhový výběr je nutné přizpůsobit požadovanému estetickému záměru, místním specifickým podmínkám (světlo/stín, vysychání půdy, kvalitě přiváděné vody, přítomnosti posypových solí..), a možnostem následné údržby,
- sadovým úpravám nadzemní části záhonu by měla být věnována dostatečná pozornost a k návrhu osázení přizvat zahradního architekta.
Související legislativa:
Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon)
ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže
ČSN 75 2415 Suché nádrže
ČSN 75 6261 Dešťové nádrže
TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami
ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod
ČSN 83 9011 Technologie vegetačních úprav v krajině – Práce s půdou
ČSN 83 9031 Technologie vegetačních úprav v krajině – Trávníky a jejich zakládání
ČSN 83 9061 Technologie vegetačních úprav v krajině – Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních
pracích
SPPK A02 007:2020 Úprava stanovištních poměrů dřevin
