Veřejné osvětlení

Veřejné osvětlení zahrnuje osvětlení ulic, silnic, chodníků a dalších veřejných prostranství (hřiště, parky, vnitrobloky budov atp.). Samostatnou oblastí je architekturní osvětlení budov a krajiny. Osvětlovací soustava je tvořena svítidly, podpěrnými a nosnými prvky, elektrickým rozvodem, rozvaděči a ovládacím systémem. Jako zdroj osvětlení mohou sloužit obnovitelné zdroje energie, zejména energie slunečního záření. Zařízení veřejného osvětlení je podle zákona o pozemních komunikacích příslušenstvím pozemních komunikací a nejčastějším vlastníkem je obec nebo jiný konkrétní majitel komunikace. Mimo pozemní komunikace je zřizovatelem osvětlení vlastník nebo provozovatel pozemku či objektu.

Návrh veřejného osvětlení obsahuje tyto body:

• zatřídění komunikace nebo plochy dle způsobu užití, hustoty provozu a dalších parametrů,
• přiřazení třídy osvětlení dané komunikaci nebo ploše (3 základní třídy osvětlení – M, C, P),
• volba vhodného světelného zdroje a svítidla,
• návrh geometrických parametrů osvětlovací soustavy,
• kontrolní výpočet dosahované úrovně a kvality osvětlení,
• zpracování odpovídající dokumentace.

Osvětlovací soustavy se navrhují v souladu s požadavky platných technických norem pro osvětlení pozemních komunikací (metodika požadavků na osvětlení venkovních veřejných dopravních prostorů, metodika výpočtu a měření požadovaných parametrů osvětlení, vyhodnocení energetické náročnosti soustavy, postup při návrhu osvětlovací soustavy). Je možno využít technologie chytrého veřejného osvětlení (komplexní, systémové řešení).

Zpracovatel projektové dokumentace (světelný technik) má povinnost předložit světelně technický návrh osvětlení projektované soustavy majiteli nebo správci veřejného osvětlení k posouzení:

• správnosti zatřídění komunikace,
• vstupních údajů výpočtu – tj. výšku stožárů, vzhled a světelně technické vlastnosti svítidla, druh zdroje, hodnotu udržovacího činitele,
• výstupních údajů – požadavky dle výše uvedeného zatřídění komunikace.

Za správnost výpočtu je zodpovědný projektant – světelný technik.

Projektování a výstavba zařízení veřejného osvětlení se řídí platnou legislativou. Na silničních komunikacích dává neutrální bílá jasný obraz v nezkreslených barvách a zároveň povzbuzuje bdělost řidičů. Naproti tomu v oblastech s menším provozem je teplá bílá přátelská k přírodě a spícím lidem, kterým umožňuje potřebný odpočinek. V případě revitalizace stávajícího veřejného osvětlení je zapotřebí:

• prověření současného stavu (pasport, revizní zprávy),
• zvážení místa a potřebnosti (charakter osvětlení v konkrétním místě),
• posouzení typu a rozmístění svítidel (volba svítidel dle účelu použití),
• regulace osvětlení v závislosti na intenzitě dopravy (tlumení v pozdních nočních hodinách), trendem je osvětlení umožňující podle potřeby řídit nejen intenzitu, ale i barvu světla během noci,
• navržení vhodnosti nových typů LED osvětlení (dávat přednost teplému odstínu před studeným),
• minimalizace účinků světelného znečištění a vlivů rušivého světla.

• konkrétní výše nákladů nelze jednoznačně stanovit, záleží na rozsahu obnovy veřejného osvětlení dle navrženého projektu (bude se jednat i o náklady na demontáž a likvidaci původního osvětlení),
• realizaci veřejného osvětlení je možno financovat z dotačních titulů.

• údržba má vliv na délku života zařízení, zlepšuje jeho celkový technický stav a snižuje poruchovost zařízení,
• na veřejném osvětlení se nejčastěji projevují škody a havárie v důsledku vandalismu, krádeží, dopravních nehod, stavební činnosti,
• povinností jsou revize (výchozí, pravidelné, příp. mimořádné),
• udržovat je zapotřebí i vegetaci v blízkosti osvětlení (proti zarůstání osvětlení).

• hodnocení doby návratnosti je zavádějící (u jednoduchých projektů výměny svítidel to může být 3 – 5 let),
• v případě komplexní obnovy (výměna světelných zdrojů, výměna sloupů, zajištění monitoringu, senzorů, propojení s městským informačním systémem apod.) jde o delší dobu návratnosti 15 – 30 let.