Popis opatření
Trvalé lesní porosty, tzv. ochranné lesní pásy (OLP) – větrolamy, patří k nejúčinnějším opatřením proti větrné erozi. Podstatou příznivého účinku větrolamů je snížení rychlosti větru v určité vzdálenosti před a za větrolamem a snížení turbulentní výměny vzdušných mas v přízemních vrstvách (Janeček a kol., 2012). Obecně se jedná o různě široké pásy stromů a keřů orientované kolmo na převládající směr větru s protierozní a půdoochrannou funkcí.
Implementace podle charakteru zástavby
- v ploše povodí – v rámci, nebo na okraji zemědělského pozemku.
Doporučení pro realizaci opatření
- Větrolamy lze použít jako protierozní prvek (zejména proti větrné erozi), ale i za účelem rozčlenění krajiny,
- směr hlavních větrolamů bude veden pokud možno kolmo na směr převládajících větrů s dovolenými odchylkami 30°, výjimečně i 45°,
- skladba – z jedné či dvou řad stromů bez keřového patra (prodouvavý), z více řad stromů a keřového patra (neprodouvavý), a nebo z jedné či dvou řad stromů s keřovým patrem (poloprodouvavý),
- šířka – obyčejně 8 – 11 m, v polohách s prašnými bouřemi však až 16 m,
- výška – keřové patro je vhodné do výše 0,6 – 1,5 m,
- odstupová vzdálenost hlavních větrolamů – řídí se účinností vzrostlého větrolamu a typem půdy: suché a výsušné půdy – 300 až 400 m, hlinité půdy – 500 až 600 m, těžké půdy – až 850 m,
- odstupová vzdálenost vedlejších větrolamů – až 1000 m,
- vhodná kombinace více druhů dřevin.
