Popis opatření
Jsou někdy uváděny jako podmnožina „Ekologicky významných prvků“, spolu s krajinotvornými sady, plochami s rychle rostoucími dřevinami a zalesněnou půdou. Krajinné prvky nemají produkční funkci, stojí trochu stranou pozornosti zemědělců a žadatelů o dotaci. Jejich tvorba a udržování však pomáhají stabilizovat nepříznivé dopady hospodaření v krajině. Společenská poptávka po stabilizaci krajiny stále roste a právě krajinné prvky mohou tuto stabilizační funkci z velké části naplnit.
Nedílnou součástí krajiny jsou různorodé drobné krajinné struktury, které ji člení a spoluvytvářejí její ráz. Jejich přítomnost má významný dopad nejen na vodní režim v krajině (zadržování vody, podpora zvýšené infiltrace vody) a s ním spojenou ochranu krajiny před povodněmi, ale také např. ovlivňují prostupnost krajiny jak pro lidi, tak pro volně žijící živočichy. Tyto krajinné struktury plní agroenvironmentální funkci a prostorově také ovlivňují zemědělskou činnost. Neméně důležitý je i jejich podíl na zachování biodiversity a udržení/zvýšení ekologické stability území.
Takové krajinné struktury v zemědělské krajině jsou jako „krajinné prvky“ předmětem společenského, právem chráněného zájmu k jejich zachování v původním stavu bez nežádoucích vlivů lidské činnosti (v případě poskytování podpor pak zemědělské výroby), a je tedy nutné věnovat jejich ochraně náležitou pozornost.
Implementace podle charakteru zástavby
- volná krajina
Doporučení pro realizaci opatření
- pojem „krajinný prvek“, jak je definován v zákoně č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném znění, s ohledem na podmínky poskytování podpory na hospodaření na zemědělské půdě, je třeba odlišit od pojmu „významný krajinný prvek“, který je definován zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále ZOPK). Odlišnost spočívá ne tolik ve věcné podstatě pojmu, ale především ve způsobu a podmínkách jejich ochrany podle příslušných zákonných předpisů, resp. v účelu, pro který se vymezují,
- evropská legislativa uvádí jejich zachování jako jeden z povinných standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (Good Agricultural and Environmental Conditions – GAEC), proto využilo MZe možnosti zavedení poskytování podpor na plochu krajinného prvku zaměřených především na jejich ochranu, např. opatření DZES 8b Zachování krajinných prvků, kdy žadatel zajistí ochranu krajinného prvku nebo krajinného prvku neevidovaného v evidenci využití půdy před zrušením a poškozením tak, aby nedošlo:
- ke snížení výměry nebo poškození vegetačního nebo skalnatého nebo kamenného krytu krajinného prvku,
- k provádění odvodňovacích operací,
- k provádění navážky zeminy nebo uskladňování organického materiálu,
- k mechanickému poškození nadzemní nebo podzemní části dřevin nebo
- k aplikaci hnojiv, přípravků na ochranu rostlin a upravených kalů,
- z výčtu ekologicky významných krajinných prvků je funkčně nejblíže např. podpora „agrolesnictví“ na orné půdě, nebo travním porostu,
- samotné krajinné prvky bylo, je a bude také možné realizovat v rámci společných zařízení po komplexních pozemkových úpravách realizovaných Státním pozemkovým úřadem, financovaných z PRV,
- další možností podpory tvorby krajinných prvků je Program péče o krajinu v gesci Státního fondu životního prostředí,
- krajské samosprávy dočasně financují krajinné prvky dotacemi pro myslivce. Jelikož je ale potřeba krajinných prvků nejvíce v zemědělské krajině, jsou předmětem návrhů intervencí na příští dotační období společné zemědělské politiky. Jednou z nich je i „Neproduktivní investice na podporu biodiverzity – tvorba krajinných prvků s vazbou na biodiverzitu a krajinu“.
