Areál Otevřená zahrada v Brně

Areál Vzdělávacího a poradenského centra Otevřená zahrada se skládá z rekonstruované administrativní budovy B, novostavby seminárního centra C, uličního bytového domu A a výukové zahrady a městské farmy, která se nachází na pronajatých pozemcích Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.

Nadace Partnerství investovala v roce 2006 do areálu Údolní 33 část nadačního jmění s vizí přeměnit ho v modelový příklad ekologického rozvoje města. A to se také podařilo. Připravila projekt nového centra se zázemím pro neziskovky a vzdělávání v moderní pasivní budově C, která je zelenou střechou napojena na kopec Špilberk. Ve fázi zahajování stavby v roce 2011 se Nadace rozhodla, že současně zrekonstruuje do pasivního standardu i 200 let starou administrativní budovu B. Společnost Skanska pracovala na obou stavbách současně a uvedla je do provozu na přelomu 2012 a 2013.

Energie O šetrný provoz se snaží v celém areálu Otevřené zahrady. Elektrickou energii vyrábí v malé fotovoltaické elektrárně o výkonu 19,725 kilowatt-peaků umístěné na střeše budovy B, která dokáže pokrýt půlroční spotřebu jedné z administrativních budov. K uhlíkově neutrální bilanci provozu jim navíc pomáhá elektrická energie proudící z fotovoltaické elektrárny v obci Hostětín, kterou nadace částečně vlastní. K získávání energie na vytápění a chlazení pro obě budovy o celkové podlahové ploše 2000 metrů čtverečních slouží 8 hlubinných vrtů v délce 905 metrů a soustava 4 tepelných čerpadel s topným faktorem 5,2 a výkonem 68 kilowattů.

Přestože soustava spotřebuje až 20 megawatthodin ročně, dokáže přijatou energii až 6krát znásobit. V pasivní budově C pomáhá s chlazením a topením i aktivní betonové jádro – ve stropě zabetonované trubky, kterými prochází chladicí nebo topná kapalina. Ve strojovně areálu je navíc zabudován rotační výměník, který v zimě čerstvý vzduch proudící do budovy ohřívá a v létě ho ochlazuje.

Celá budova C je řízena inteligentním systémem regulace, který automaticky koordinuje veškeré aktivní prvky jako například žaluzie, osvětlení či rekuperační systém, což se opět podílí na co nejnižší spotřebě energie.

Využití dešťové vody Na střeše budovy B se kromě fotovoltaiky nachází i solární panely, které spolu s tepelnými čerpadly zajišťují ohřev vody. Vodu pro splachování a pro zavlažování zahrady v budově C získávají v areálu z drenážního systému a z dešťové nádrže. Využitím dešťovky v budovách šetří zhruba 60 procent spotřeby pitné vody ročně. Všechny vodovodní kohoutky jsou vybaveny šetřiči vody, které při napouštění mísí vodu se vzduchovými bublinami. Šedá voda z umyvadel putuje do horizontální kořenové čistírny odpadních vod, která je tvořena kačírkem a osázená vlhkomilnými trvalkami. V areálu se v současné době měří retenční kapacita intenzivní vegetační střechy na budově C (30 centimetrů substrátu) a dvou extenzivních lehkých zelených střech na zahradních přístřešcích, které využívají rozchodníkové koberce SedumTop na podkladu z minerální vaty nebo recyklátu firmy Retex. Získaná data ověřují velký potenciál vegetačních střech pro zadržování přívalových srážek i ochlazování městského mikroklimatu. Sledování teplot v půdě na zelené střeše budovy C navíc potvrzuje pozitivní vliv vegetačního souvrství na teplotní stabilizaci budovy a jejího okolí.

Měříme data V areálu je využita řada technologií, jejichž účinnost tu také podrobně sledují, včetně návratnosti investic. Aktuální bilance energie a vody v areálu Otevřené zahrady můžete sledovat www.otevrenazahrada.cz/energie.

Skloubením technologií se areál snaží bojovat se zvyšováním teplot ve městě, s takzvaným efektem městského tepelného ostrova, který vzniká koncentrací dopravy, lidí, zastavěných ploch a nedostatkem zeleně a vody na jednom místě.

Zároveň je cílem celého areálu uhlíkově neutrální provoz, využití obnovitelných zdrojů energie a snižování spotřeby energie, vody a další zdrojů.

Kompletní informace o tomto příkladu dobré praxe najdete na stránkách soutěže Adapterra Awards.