Komunitní energetika

Komunitní energetika je způsob sdílení energie, především elektrické energie, vyrobené z obnovitelných zdrojů. Tento koncept zahrnuje výrobu, sdílení, distribuci a prodej energie. Uvedený princip lze uplatnit i pro tepelnou energii z bioplynových stanic. Vlastníci zdroje, tedy výrobci energie (např. skupina občanů, obce, podnikatelé) jsou zároveň odběrateli vyrobené energie. Případné přebytky energie mohou být akumulovány, příp. prodávány jako přetoky do sítě. Smyslem tohoto energetického konceptu není finanční zisk, ale poskytování služeb s cílem v maximální míře spotřebovat vyrobenou energii. Způsoby sdílení energie jsou dány platnou legislativou.

Základní evropská legislativa

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou.

Aplikace do energetické legislativy České republiky

Novely zákona č. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů – LEX OZE I, LEX OZE II, LEX OZE III, určitá omezení do roku 2026. Rozvoj komunit se předpokládá v době plné funkčnosti Energetického datového centra.

Typy komunity: bytová komunita, od 1. 7. 2024: aktivní zákazník a energetická společenství; obecně se jedná o spojení veřejné správy (obce, kraje), firem a majitelů rodinných domů.

Technologické řešení (základní varianty):

• systém bez akumulace,
• JOM – jednotné odběrné místo,
• iKomunita (inteligentní komunita).

Rozlišujeme 3 základní metody sdílení elektřiny (alokační klíče):

• ‍Statická

– jednokolová metoda,

– sdílená elektřina se dělí podle předem stanovených procent,

– nespotřebuje-li některý účastník sdílení v daném 15minutovém intervalu sdílenou elektřinu, nemůže být přiřazena jinému členovi společenství nebo aktivnímu zákazníkovi a nespotřebovaná elektřina se prodá jako přetok do sítě,

– výhoda: lepší předvídatelnost díky předem dohodnutým podílům na sdílené elektřině,

– nevýhoda: nedochází k využití většiny elektřiny uvnitř společenství,

– metoda nevytváří motivaci pro zvýšení soudobosti výroby a spotřeby.

• ‍Dynamická

– jednokolová metoda,

– zohledňuje aktuální spotřebu elektřiny každého účastníka sdílení, a to tak, že nejvíce sdílené elektřiny dostane ten, kdo v daném 15 minutovém intervalu nejvíce spotřebovává,

– výhoda: využití většího množství elektřiny ve společenství (teoreticky až do výše jeho spotřeby v daném okamžiku),

– nevýhoda: zvýhodnění jednotlivce s vysokou spotřebou oproti ostatním, kteří se snaží svou spotřebu snižovat,

– více motivuje k soudobosti výroby a spotřeby.

• ‍Hybridní (kombinovaná)

– dvoukolová metoda,

– v prvním kole se postupuje staticky, ale pokud některý účastník sdílení v daném 15minutovém intervalu sdílenou elektřinu nespotřebuje, je zbývající elektřina rozdělena mezi ostatní účastníky sdílení dynamicky,

–  výhoda: každý člen nejprve dostane svůj podíl elektřiny a zbývající elektřina se členům rozdělí dle jejich aktuální spotřeby.

• vlastní náklady spojené s využitím komunitní energetiky se budou lišit jednak dle lokality a jednak v souvislosti s variantou řešení.

• pravidelné sledování spotřeb v rámci společenství,
• úpravy nastavení systému.

• nižší výdaje za energie,
• dle některých odborníků lze předpokládat navýšení poplatků za distribuci o 10-20 % v důsledku nutnosti posílení distribuční sítě.

• záleží na potenciálu lokality a rozsahu zapojených subjektů,
• délka jednotlivých kroků bude časově individuální,
• nutno dodržovat zákonem stanovené lhůty (např. schvalovací řízení apod.).