Tradiční hospodaření v srdci Bzenecké Doubravy

Hlavní kroky Blahuškových ke změně v hospodaření spočívaly v pečlivé rajonizaci jednotlivých zemědělských činností:

1. Nejsušší chudé písčité půdy ohrožené erozí autoři zatravnili a přeměnili na druhově bohaté pastviny. Ty poskytují sice chudou pastvu pro stádo ovcí, ale naopak hojnou pro včely, motýly a další hmyz.
2. Na podmáčená místa vyseli druhově pestré louky, které dodávají velmi kvalitní seno pro dobytek.
3. V mokřadech vybudovali tůně pro obojživelníky a plazy.
4. Údolí Ratíškovického potoka ponechali jako divočinu. Zde časem díky intenzivní činnosti bobrů vzniklo sedm lagun, které se staly domovem řady druhů ptáků a dalších živočichů. Díky bobrům došlo také ke zvýšení hladiny spodní vody o dva metry a významnému zadržení vody v krajině.
5. Na nejkvalitnějších černozemních půdách pěstuje rodina Blahuškova ekologicky zeleninu, brambory, obiloviny, olejniny a léčivé byliny.
6. V lesnaté a volné krajině využívají agrolesnický systém v kombinaci s ovocnými stromy, který je tradiční pro oblast Slovácka.

Jejich hospodářství –⁠ Habánský dvůr –⁠ čítá cca 85 ha zemědělské půdy. Ta se skládá z 35 ha půdy orné, 29 ha luk a pastvin, 2,5 ha mokřadů, 2 ha květnatých stepních trávníků, 550 stromů ve stromořadích, alejích a na pastvinách, tůní a meandrujícího potoka. S navazujícími lesy jde o krajinný celek o cca 1,2 km2. Na půdě Blahuškovi hospodaří bez pesticidů a využívají organickou hmotu, což posílilo mikrobiální život v půdě a zvýšilo stav přirozených predátorů, kteří likvidují škůdce.

Ekonomika řešení Z ekonomického hlediska projekt pomohl zvýšit úrodnost a stabilizaci výnosů plodin i v suchých letech. Pokleslo také množství škůdců, ať už hmyzích na polních plodinách, či hrabošů na loukách. Majitelé hovoří dokonce o 20 % vyšší produkci zemědělských komodit než u běžného konvenčního hospodaření.

Zvířata a staré odrůdy Do lokality se vrátila spousta vzácných a ohrožených druhů rostlin, např. kavyl. Taktéž se zde znovuobjevily vzácné druhy živočichů: luční motýli, kudlanka nábožná, ještěrka zelená, slepýš křehký, užovka obojková, blatnice skvrnitá, lelek lesní, moták lužní, luňák červený, včelojed lesní, čáp černý, ťuhýk ad. Vysazené staré místní odrůdy ovocných stromů slouží jako genobanka.

Folklor a komunita

Hospodářství se díky své poloze stalo vyhledávaným místem pro rodinné a turistické výlety. Nachází se zde také stanoviště programu BezKempu. Na salaši pořádá rodina několikrát do roka folklórní akce, které prezentují místní bohatý slovácký folklór vázaný na zdejší tradice, krajinu a tradiční zemědělství. Konají se tady pravidelně vzdělávací semináře o ekologickém zemědělství či naučné akce pro děti.

Krajina v lokalitě Rúdník u Vacenovic leží v nejsušší a nejteplejší oblasti České republiky. Opatření projektu proto směřují k omezení přehřívání krajiny a jejímu vysušování, zamezení rychlého odtoku vody z krajiny a odparu srážkové vody. Dalším zásadním problémem oblasti je větrná eroze, kterou zmírnily vysazené větrolamy a rozptýlená zeleň.

Hlavním cílem projektu je provozování trvale udržitelného ekologického hospodářství, které citlivě využívá konkrétních místních podmínek a je lépe adaptované na sucho, které se změnou klimatu ještě prohlubuje. S tím úzce souvisí revitalizace okolní krajiny, dříve postižené intenzivním zemědělstvím, monokulturním lesnictvím, ztrátou biotopů, a zvýšení její rozmanitosti.

Kompletní informace o tomto příkladu dobré praxe najdete na stránkách soutěže Adapterra Awards.