Šetrné zemědělství v Praze 12

Na zemědělských pozemcích městské části Praha 12 hospodařilo ještě nedávno velké agrodružstvo konvenčním způsobem. To způsobilo snížení biodiverzity v celé lokalitě, pokles obsahu humusu v půdě a její vysychání a podpořilo erozi deštěm i větrem. Okrajové ulice Cholupic a Točné byly po přívalových deštích často zaplavované a zanášené bahnem z polí. Zdejší památný dub živořil kvůli těsnému oborávání a krajina nelákala k procházkám.

Městská část se proto rozhodla, že na svých pozemcích chce hospodařit jinak. Některé pozemky propachtovala k obhospodařování pachtýřům s novou podmínkou šetrného hospodaření, o ostatní se stará sama za účasti občanů. Vysazen byl komunitní permakulturní sad a biokoridor, vysety louky, kolem cest rostou opět aleje. Součástí projektu byla i záchrana památného dubu a cenného mokřadu. Změna se týká celkem 12 hektarů pozemků, z toho na 7 již jsou opatření realizovaná.

Autor:

Iniciátor MČ Praha 12, konzultace VÚMOP, VÚRV, ČZU v Praze

Investor:

MČ Praha 12, hlavní město Praha, dary sponzorů, vlastní prostředky pachtýřů a další

Zhotovitel:

MČ Praha 12, David Ježek, Pavel Jeřábek (Hnutí Brontosaurus Kandík), spolek Sázíme stromy, pachtýři

Sněhová vločka
Sněhová vločka

Umístění:

MČ Praha 12 – Cholupice a Točná, okres Hlavní město Praha

GPS:

49° 59' 25.32" N, 14° 27' 19.47" E

Kraj:

hlavní město Praha

Země:

Czech Republic

Detaily projektu

Jak to funguje?

V první řadě bylo upuštěno od předchozího nevhodného hospodaření na orné půdě. Změny byly navržené s ohledem na dřívější charakter území i podle odtokových a srážkových poměrů v oblasti. Část pozemků je nově propachtovaná, podmínkou je šetrné hospodaření na těchto pozemcích, případně vytvoření mezí a dalších protierozních opatření.

Jedním z prvních nových pachtýřů se již v roce 2019 stal David Ježek. Na část pole zasel květnatou louku. Následně vybudoval včelnici a vysázel kolem ní na tři desítky kvetoucích keřů pro pastvu včel. Vysadil ovocné stromy a namísto chemického hubení hrabošů instaloval berličky pro dravce. Ze studie srážko-odtokových poměrů vyplynul návrh na kaskádu zasakovacích tůní. Na části pole bude pokračovat pěstování bylinek, obnovena zde bude původní cesta. Na jiném poli, kde se dříve sela řepka, vysadila městská část ve spolupráci s místními a za podpory spolku Sázíme stromy permakulturní sad. Nyní je zde šest desítek ovocných stromů a podobné množství keřů. Plocha bude navíc volně přístupná pro pěstování zeleniny a bylinek.

Jeden z pozemků, přes který dříve tekla přívalová voda do ulic, je dnes propachtovaný na pěstování sena a pícnin pro místní koňskou farmu. Na okraji pozemku vysázel člen hnutí Brontosaurus Kandík Pavel Jeřábek 300 metrů dlouhý a osm metrů široký biokoridor. Další pozemek je zase propachtovaný s podmínkou vytvoření mezí. Na jiném místě stojí obnovený původní mokřad a ve spolupráci s odborníky je postupně kombinací různých opatření jeho stav stabilizován.

Radnice také podnikla kroky k záchraně památného dubu, který trpěl opakovaným holožírem housenek bekyně zlatořitné a usychal kvůli necitelně těsnému oborávání. Orbu proto radnice zakázala, strom podpořili místní hasiči zálivkou, okolí dubu zamulčovali a na základě doporučení odborníka byly na jaře ostříhány všechny zámotky bekyně. Stav stromu se nyní postupně zlepšuje.

Co řeší?

Opatření řeší většinu problémů spojených se změnou klimatu jako je nárůst teploty, sucho a přívalové deště. Při péči o pozemky nyní městská část spolupracuje s odbornými ústavy a vysokými školami. Odborníci také radí novým pachtýřům se změnou hospodaření na jejich pozemcích. Cílem je postupně napravit vzniklé škody a vrátit krajině její původní schopnost hospodařit s vodou.

Řada obcí má ve svém majetku zemědělskou půdu, ale nezajímá se o to, jak pachtýři pozemky obdělávají. Argumentují tím, že na to na radnici nemají odborníky. Nyní jim mohou posloužit zkušenosti z Prahy 12, kde společná péče o pozemky rozvíjí i komunitní život.

 

Kompletní informace o tomto příkladu dobré praxe najdete na stránkách soutěže Adapterra Awards.