Ve staré kronice se dočteme: „Tam, kde se dříve voda neslyšně rozlévala do polí a luk, udeří dnes po regulaci Bečvy s nebývalou silou.“ Že se umí pořádně rozvodnit, ukázala Bečva nejen při katastrofálních povodních v roce 1997. V posledních letech stačily i méně intenzivní deště, aby zaplavovala části přilehlých obcí. Cílem opatření v úseku mezi Černotínem a Skaličkou proto bylo uvolnit Bečvu ze sevřeného koryta a vytvořit jí znovu rozvolněné místo v krajině. V podstatě umožnit řece se svévolně vrátit do stavu před zásahem člověka, tedy o několik generací vodohospodářských úprav zpět.
Rozvolnění koryta štěrkonosné řeky Bečvy
Nadace Partnerství - Adapterra Awards, Vojta Herout
Autor:
Sweco Hydroprojekt a.s., HG partner s.r.o.
Investor:
Povodí Moravy, s.p.
Zhotovitel:
Sdružení „Bečva, Skalička – Černotín“ (OHLA ŽS, a. s. + EUROVIA CS, a. s.)
Zdroj:
Typ:
Umístění:
Bečva, Černotín, Ústí a Skalička, okres Přerov
GPS:
49° 31' 10.44" N, 17° 46' 7.48" E
Kraj:
Olomoucký kraj
Země:
Czech Republic
Detaily projektu
Jak to funguje?
Revitalizace Bečvy probíhala v úseku km 42,480 – 45,855, celková délka zpřírodněného koryta tedy činí 3,375 km. Šířka regulované řeky se změnila z přibližně 30 m na 70 až 150 m. V první fázi došlo v lokalitě ke kácení dřevin a mýcení porostů. Po té již následovaly úpravy a rozšíření koryta – odtěžení materiálu na úroveň plánované bermy, tvarování břehů (sklon 1:5 a 1:10), rozebrání břehového opevnění z kamenného pohozu, snižování terénu k umožnění rozlivu řeky do nivy. Materiál z opevnění i vytěžený štěrk se pak následně třídil a využil k vytvoření shluků, které společně mrtvým dřevem rozčlení a stabilizují koryto. Instalace balvanitých prvků je zásadní pro budoucí vytvoření štěrkových polí. Řeka si balvany zahloubí a později už nebudou vidět.
Během projektu vznikly také dvě neprůtočné mělké tůně sloužící jako lokální biotop. Na území se také vysázelo 1068 stromů a 3863 keřů.
Opatření je potřeba vnímat jako počáteční stav, který si bude řeka volně dotvářet. Díky návratu přirozeného režimu pak bude lépe hospodařit se štěrky způsobujícími problémy na níže položených úsecích Bečvy.
Co řeší?
Hlavním cílem úpravy toku bylo snížit zahlubování koryta, rozšít jej, umožnit rozliv vody do nivy i při nižších průtocích a usnadnit podmínky pro chod ledů, které se v korytě hromadily a způsobovaly zimní povodně. Díky zpřírodnění části řeky se podařilo zvýšit úroveň protipovodňové ochrany hned u tří přilehlých obcí (Černotín, Skalička, Ústí). V širokém korytě totiž dosahují povodně nižší hladiny a případný rozliv vody do krajiny probíhá pozvolně, bez ničivé energie. Zároveň široký a větvící se charakter toku řeky umožňuje přechod povrchové vody do vody podzemní. Krajina si tam může vytvářet zásobu pro období sucha.
Vyhloubené tůně, mrtvé dřevo a další prvky zase představují chybějící stanoviště pro rozmanité druhy rostlin a živočichů. Již během stavebních prací se v kolmých stěnách usadila břehule říční. Objevují se zde i volavky bílé a popelavé, morčák velký nebo kachna divoká.
Úpravami řeky se také zvýšila atraktivita lokality – nízké štěrkové břehy, široké náplavy a ostrovy totiž přímo vybízí k návštěvě. K řece i neprůtočným tůním přivádí návštěvníky cyklostezka. V současnosti se zde navíc buduje nová, více než stometrová cyklolávka, která lidem umožní jedinečný pohled na celý úsek revitalizované Bečvy.
Kompletní informace o tomto příkladu dobré praxe najdete na stránkách soutěže Adapterra Awards.
