Revitalizace rašeliniště v Krušných horách

Při zmínce o Krušných Horách se pamětníkům 70. a 80. let minulého století vybaví torza lesů poškozených imisemi. Zdejší krajině však škodily nejen emise. Problémy způsobily i necitlivé meliorace, které způsobily změnu hydrologických poměrů, nepromyšlené vysazování nepůvodního druhu smrku i těžba rašeliny.

Rašeliniště na příhraničním hřebeni Krušných Hor u Hory svatého Šebestián se nyní dočkalo proměny. Necitlivě provedené odvodňovací kanály jsou nyní přehrazené tak, aby zde vznikly tůně a potůčky. Původní druhy rostlin jsou chráněné a nové jsou vysazené. Díky tomu je nastartovaná obnova přirozeného zarůstání rašeliníkem a bude docházet i k nápravě ekosystému rašeliniště.

Revitalizovaná plocha je součástí území Novoveských rašelinišť a nachází se v prameništi řeky Chomutovky. Část rašeliniště leží v sousedním Sasku, opatření jsou proto součástí přeshraniční spolupráce.

Autor:

Terén Design s.r.o., Ing. Jiří Rous – autorizovaný inženýr ve vodním hospodářství

Investor:

LČR s.p.

Zhotovitel:

Dredger s.r.o.

Sněhová vločka
Sněhová vločka

Umístění:

Nová Ves u Křimova, Hora Sv. Šebestiána

GPS:

50° 30' 20.33" N, 13° 13' 7.47" E

Kraj:

Ústecký kraj

Země:

Czech Republic

Detaily projektu

Jak to funguje?

Přímo i nepřímo dotčená plocha revitalizovaného příhraničního rašeliniště má rozsah více než 15 hektarů. Dříve provedené odvodňovací kanály jsou dnes na více než 350 místech přehrazené příčným hrazením. Zásadním rozdílem od dříve prováděných hrazení je výhradní vytváření obtoků. Tím došlo k vytvoření stovek drobných tůní, mokřadů a přirozené obnově funkce rašeliniště. Pro zvýšení účinku byla tato plocha osázena dvěma tisíci vrb.

Přibližně na jednom hektaru plochy přibyly také oplocenky na ochranu starých bříz pýřitých a jejich náletů a jeřábů.

Současně se co nejméně narušovaly zachovalé biotopy s rostoucím rašeliníkem a dalšími přirozeně se vyskytujícími se rostlinami.

Co řeší?

Provedená opatření mají za cíl zadržet podzemní i povrchovou vodu v krajině. Kvůli tomu zde vzniklo více než 300 tůní a bylo vytvořeno mnoho drobných vodních toků. To by mělo podpořit rozvoj druhově rozmanité flory a fauny. Lokalita by měla také opět zajistit potravní a stanovištní nároky tetřívka obecného.

 

Kompletní informace o tomto příkladu dobré praxe najdete na stránkách soutěže Adapterra Awards.