Nový prostor pro řeku Dyji

Dosud mrtvá ramena byla na rakouské i české straně napojena podle stejného principu: došlo k otevření obou konců obnoveného ramene a vložení rozdělovacího objektu do dosavadního koryta. Rozdělovací objekt je tvořený nízkým balvanitým stupněm s širokou korunou, který zajišťuje dělení zejména nízkých průtoků, a oboustranným zúžením toku (výstižně německy označeném „šlic“), zajišťujícím zase směřovaní průtoků povodňových. Většina vody tak opět protéká odstaveným ramenem. Jako přídavek bylo na rakouské straně ještě jednostranně napojené drobné rameno, které tvoří společný celek s českým ramenem.

Velkou část práce ale odvádí i řeka sama, projekt totiž počítá s jejím dalším samovolným morfologickým vývojem. V původním i nově napojeném korytu se díky projektu mohly vytvořit morfologické struktury, které do této doby v dotčeném úseku řeky chyběly. Štěrkové lavice nebo střídaní hloubek a mělčin v brodech nově dotváří charakter této nížinné řeky. Lokální přírodě blízká stabilizace břehu v místě souběhu s důležitými liniovými stavbami dává vodohospodářům možnost tento vývoj bez obav akceptovat.

Cílem opatření bylo vrátit Dyji alespoň část její délky a okolní krajině její původní charakter. Odříznuté říční úseky naštěstí zůstaly zachované v nivě jako odstavená ramena. Díky projektu se tři z nich podařilo vrátit zpátky řece. Bez tohoto zásahu by ramena brzy zcela zanikla. Povodí Moravy ve spolupráci s rakouskými partnery tak dokázalo řece vrátit vice než třetinu délky, o kterou v minulosti kvůli necitlivým zásahům přišla.
Výrazně se zvýšila schopnost řeky zadržet vodu v lokalitě lužních lesu, které patří mezi ekologicky nejcennější ve střední Evropě.

Kompletní informace o tomto příkladu dobré praxe najdete na stránkách soutěže Adapterra Awards.