Příměstská krajina mezi pražskými Běchovicemi a Dubčí se v posledních letech proměnila k nepoznání. Místo napřímeného koryta Říčanky byl obnoven přirozeně meandrující mělký potok s podmáčenými loukami a množstvím tůní. Místo třech rybochovných rybníků v havarijním stavu je zde jeden velký Lítožnický rybník s extenzivním chovem ryb, ostrůvky, rozsáhlými litorálními porosty a tůněmi. Stěny pro ledňáčky, písečná duna, zimoviště, mrtvé dřevo a odumírající stromy v zátopě rybníka tvoří útočiště pro mnoho druhů zvířat. Oblast díky všem těmto změnám umí lépe hospodařit s vodou za sucha i za vysokých průtoků vody. Více také láká k procházkám a rekreaci v přírodě.
Krajinný park Lítožnice
Nadace Partnerství - Adapterra Awards, Vojta Herout
Autor:
Hlavní projektant ENVICONS s.r.o., některé části technických objektů Ekotechnik Inženýring s.r.o.
Investor:
Odbor ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy
Zhotovitel:
Lesy hl. m. Prahy, Nowastav a.s., Pas Natura s.r.o., Stavby rybníků s.r.o., Aquasys s.r.o.
Zdroj:
Typ:
Umístění:
Praha-Běchovice, Praha-Dubeč, okres Hlavní město Praha
GPS:
50° 4' 21.12" N, 14° 36' 33.54" E
Kraj:
hlavní město Praha
Země:
Czech Republic
Detaily projektu
Jak to funguje?
Nejprve byly odbahněny rybníky V Mejtě a Nový, odstraněny byly jejich dělicí hráze a výpustní zařízení. Celkem se z těchto dvou rybníků vyvezlo více než 48 tisíc kubických metrů materiálu. Tam, kde se na dělicích hrázích nacházely hodnotné nebo vzrostlé stromy, vznikly ostrovy budoucího velkého Lítožnického rybníku. Některé stromy byly ponechány i přímo v zátopě k samovolnému rozkladu.
Myslivecký rybník zůstal napuštěný nejdéle, aby byla v lokalitě bez přerušení zachovaná vodní plocha pro vodní ptáky a obojživelníky. Později z něj bylo odvezeno dalších 20 metrů kubických materiálu. Všechen materiál byl přitom použit v lokalitě pro modelaci terénu. Modelovány byly nové tůně i písečné duny. Postupně byla obnovena také původní historická hráz a byla dostavěna její chybějící část, aby bylo možné napustit celý velký Lítožnický rybník.
Pro revitalizaci Říčanky posloužila celá údolní niva potoka. Délka nového koryta je o tři sta metrů delší než koryto původní. Vznikla také soustava větších a menších tůní o celkové ploše bezmála šest tisíc metrů čtverečních. V jedné tůni byl břeh upraven tak, aby vznikla kolmá stěna pro ledňáčky. Stromy, které musely být pokáceny, posloužily jako mrtvé dřevo do potoka i do tůní. Původní koryto je nyní zasypané, pouze na jednom místě zůstala tůň.
Celá plocha nivy je oseta travní směsí květnatých luk. Přes potok nyní vedou dva brody z balvanité rovnaniny a dvě povalové lávky. Brody se ve vodním toku vytvářely až po dokončení úprav, kdy zde byl normální průtok vody, aby měly správnou výšku. Do budoucna se chystá ještě výsadba sadu republika, který bude vysázen v půdorysu České republiky a stromy zde budou rozmístěny podle toho, v které lokalitě nejčastěji rostou.
Co řeší?
Opatření proti suchu a protipovodňová ochrana se kolem Lítožnického rybníka kombinují s podporou biodiverzity a rekreačním potenciálem příměstské krajiny. Podařilo se zde zadržet vodu prostřednictvím vodní nádrže o rozloze bezmála jedenáct hektarů a plnohodnotně revitalizovat vodní tok Říčanka, který byl v minulosti napřímen.
Slovy jednatele autorské společnosti Lukáše Řádka “projekt je mimo jiné výsledkem výborné synergie mezi investorem a projekční kanceláří. V průběhu náročného projektování docházelo ke společnému a pozitivnímu zdokonalování myšlenek, které vedly k ideálnímu cíli. Projekt tak dokonale naplnil potenciál zájmového území mnoha celospolečenskými funkcemi.”
Kompletní informace o tomto příkladu dobré praxe najdete na stránkách soutěže Adapterra Awards.
