Revitalizace Děhylovského potoka a rybníka Štěpán

Předmětem projektu je obnova rybníka Štěpán a přilehlých mokřadních biotopů. Odbahněním rybníka bylo dosaženo nejen zvýšení plochy volné vodní hladiny a akumulačního prostoru, ale i tvorbě biotopů pro ohrožené druhy rostlin a živočichů. V zátopě rybníka byly vytvořeny dva nové ostrovy z vhodného vytěženého materiálu pro hnízdění ptáků a rozmnožování plazů, které byly za účelem snížení predace divokými prasaty a šelmami opatřeny antipredačním technickým opatřením. V lokalitě vzniklo 22 vodních tůní s plochou od 90 m2 až 1 300 m2. Byla započata přeměna rozsáhlé terestrické rákosiny na vlhké pcháčové louky.

Celková plocha revitalizovaného území je 37 ha. Zvýšení objemu zadržené vody v rybníku o 50 tis. m3 Počet tůní: 22 Celková plocha tůní 0,88 ha, objem vody v tůních 2800 m3. Obnovená mokřadní louka má rozlohu 3,7 ha.

Autor:

Ing. Luděk Halaš

Investor:

Moravskoslezský kraj

Zhotovitel:

Srdužení pro Děhylovský potok - Štěpán: POHL cz, a.s., odštěpný závod Opava a ZVÁNOVEC a.s.

Datum od:

2021

Datum do:

2023

Cena:

34 milionů Kč

Sněhová vločka
Sněhová vločka

Umístění:

Štěpán, 747 94 Děhylov

GPS:

49° 51' 47.84" N, 18° 11' 39.09" E

Kraj:

Moravskoslezský kraj

Země:

Česká republika

Detaily projektu

Jak to funguje?

Přestože hlavním cílem projektu byla obnova biologické rozmanitosti, tak realizovaná opatření svou povahou významně přispívají ke zvýšení akumulační schopnosti krajiny. Jednak došlo k navýšení zásobního prostoru rybníka a nemalé množství vody je zadržováno i v tůních (cca 2800 m3). Litorální porosty a další mokřadní ekosystémy v lokalitě zadržují významné množství vody. Rybník s plochou 30 ha a plochu volné vodní hladiny 15 ha, který je doprovázen na hrázích (ze 3 stran) vzrostlým stromořadím se může lokálně podílet na zmírnění příliš vysokých teplot v letním období.

Evropsky významná lokalita Děhylovský potok – Štěpán má rozlohu 89 ha, přičemž projekt byl realizován v jeho jádrové části, která je vyhlášena přírodní rezervací, na ploše 37 ha. PR Štěpán je významná především jako významné hnízdiště ptáků. Z pohledu vodních měkkýšů se jedná o národně významné území. Vysoká je rovněž diverzita vážek a brouků, obojživelníků. V rybníku žije stabilní populace piskoře pruhovaného, pročež má mimořádný ichtyologický význam. Jedná se o další revitalizovanou část krajiny v nivě řeky Opavy (cca 8 km od řešeného území byly vytvořeny rozsáhlé tůně, mokřady a louky – „Kozmické ptačí louky“.

Opatření bylo realizováno na území evropsky významné lokality a přírodní rezervace, takže projekt má mimořádný význam ochranu přírody. Vzhledem k blízké vzdálenosti od ostravské aglomerace a města Hlučín je tato lokalita vyhledávána k rekreaci. Po východní straně hráze vede naučná stezka s 10 zastávkami, cyklostezka a turistická trasa. V jarních a letních měsících stezkou projde i 1000 návštěvníků denně.

Co řeší?

Těžba nánosů ze dna rybníka byla navržena tak, aby volná plocha vodní hladiny činila minimálně 15 ha. Ze dna rybníka bylo odtěženo 50 400 m3 sedimentu. Po ukončení těžby nánosů byla urovnána pláň dna a vysvahovány násypy a zářezy (1:3 až 1:5). Plochy s výskytem vzácných druhů rostlin (Scirpus radicans, Bolboschoenus yagara) byly ponechány bez zásahu. Dále byl vytvořen nový litorál s maximálním sklonem 1:20 a plocha pro větší zvodněnou rákosinu se sklonem maximálně 1:40. Tyto plochy byly navíc opatřeny 10-30 cm hlubokými navzájem se protínajícími liniovými sníženinami. V některých místech bylo dno vyspádováno s rozhrnutím substrátu v zátopě rybníka. Před odbahněním rybníka proběhl záchranný transfer živočichů. Sediment s výjimkou části, která byla využita ke stavbě ostrovů, byl odvezen mimo území. V zátopě rybníka byly vybudovány dva nové ostrovy z vhodného vytěženého materiálu. Jedná se o ostrov G.1 a F.5. Po části obvodu ostrova G.1 bude vytvořena litorální zóna se sklonem maximálně 1:20. Na výstavbu ostrova F.5 bude použito 6 650 m3 vhodného vytěženého materiálu a na výstavbu ostrova G.1 včetně litorální zóny bude použito 5 850 m3 materiálu. Břehy nově budovaných ostrovů byly proti rozplavení opevněny kamennou rovnaninou. Povrch ostrovů byl opatřen netkanou polyesterovou geotextílií a LDPE hydroizolační a separační folií se zásypem štěrkopísku s příměsí jílovité zeminy. Na nové ostrovy byla umístěna část pařezů a kmenů z výřezů dřevin. Nové i stávající ostrovy F.1, F.2, F.3, F.4 byly za účelem snížení predace divokými prasaty a šelmami odděleny hlubší vodou od litorálů a opatřeny antipredačním technickým opatřením (ATO). Antipredační technické opatření (ATO) bylo umístěno vzdálenosti cca 1–10 m od paty stávajících ostrovů, u nově budovaných ostrovů bylo zbudováno v patě. ATO bylo provedeno z gabionových sítí s oky o rozměrech 10 cm × 10 cm. Pomístně byly v pletivu vytvořeny otvory o rozměrech 20 cm × 20 cm, aby zde mohli při poklesu hladiny proplouvat ptáci a jejich mláďata a další živočichové. ATO bylo u všech ostrovů opatřeno uzamykatelnou brankou pro volný ý přístup na ostrovy v případě kroužkování ptáků či jiných průzkumů. V rybníce na louce bylo vyhloubeno 9 mělkých izolovaných vodních tůní a jedna soustava 13 menších přilehlých tůní. Hladina vody v tůních je blízká úrovni hladiny podzemní vody a hladiny vody v rybníce. Hloubka pozvolně přechází z cca 0,0 – 0,3 m při okraji do 0,7 – 0,9 m, v centrální části tůně až po 1,0 – 1,2 m. Sklony břehů tůně byly navrženy proměnlivé, přecházející od 1:3 – 1:5 v hlubší části tůně až po 1:15 až 1:20 v mělké litorální zóně. Při tvorbě vodních tůní bude odtěženo 3 600 m3 zeminy. V těchto mokřadních plochách je cílem zachovat přirozený vodní režim, a proto vodní tůně nebyly vybaveny žádnými regulačními objekty. V cílovém stavu bude mokřadní plocha periodicky na jaře zásobena plně vodou a v letním období bude postupně vysychat, vodní hladina bude proměnlivá s předpokladem udržení vody trvale v nejhlubších segmentech vodních tůní, v závislosti na hladině podzemní vody a hladině vody v rybníce. V západní části území (za železniční tratí) byla z velké části odstraněna stávající terestrická rákosina, a to i s drnem. Plocha odstraněných rákosin činila cca 37 500 m2. Rákos byl po mulčování spolu svrchní vrstvou půdy (cca 10 cm) odvezen z lokality Na tento zásah navazuje pravidelné kosení s cílem obnovy vlhkých pcháčových luk. Pomístně došlo k redukci porostů náletových dřevin, především vrby popelavé, olše lepkavé, vrby jívy, vrby křehké, osiky za účelem zlepšení podmínek pro zájmové druhy rostlin a živočichů.

Původní stav

Rybník Štěpán náležel do jilešovicko-děhylovské rybniční soustavy, která dnes není funkční, a tak se rybník s málo vydatným přítokem v důsledku dlouhotrvajícího sucha a nevyrovnaných srážek potýká s nedostatkem vody. Při nedostatku vody rybník velmi rychle zarůstá a stává se z něj mokřad bez volné vodní hladiny nevyužitelný pro rybářské využití. Extenzivní chov ryb je přitom prostředkem k potlačování rostlinných expanzí, které umocňují proces zazemňování. Terestrická rákosina za železniční tratí se vyvinula na místě bývalého rybníka přeměněného na louky po zanechání pravidelného hospodaření. Současně plocha zarostla mokřadními vrbinami a olšinami s dominancí vrby šedavé. Došlo tak k výrazné redukci plochy pcháčových luk a ochuzení druhové skladby rostlin i živočichů. Vrbiny doprovázející meliorační kanál se podílejí evapotranspirací na jeho vyschnutí v letních měsících

Náklady na údržbu

Provozní náklady jsou spojeny s každoroční péčí, která vychází z plánu péče o PR Štěpán. Nově je třeba kosit plochu revitalizované rákosiny, která dosud nebyla udržována. Náklady za 2 seče se odhadují na 300 tisíc Kč.

Proč ne jinak

V rámci realizace byl drobně modifikován postup revitalizace rákosiny tak, že nebylo realizováno zamýšlené třídění vytěženého materiálu a vracení substrátu na plochu. Veškerý vytěžený materiál byl odvezen z území. Původně měl projekt pokrýt větší území, což se kvůli nesouhlasu vlastníků nepodařilo realizovat.

Výzvy

Na počátku byl intenzivně řešen způsob likvidace sedimentů mimo lokalitu. Původně se předpokládalo zapravení do zemědělské půdy. Toto pro nesouhlas zemědělských subjektů hospodařících v okolí nebylo možné. Proto bylo nutné veškerý sediment odvézt do zařízení pro likvidaci odpadů, což si vyžádalo zvýšené zatížení dopravní sítě, která není dimenzována na provoz nákladních automobilů. Ve výsledku se jednalo o cca 4700 nákladních aut, které odvezly 68 tis. tun sedimentů.