Zemědělství jinak a lépe

Místní proměna k lepšímu spočívá ve změně hospodaření směrem k ekologickému zemědělství s využitím medonosných biopásů, založením tůně a výsadbou krajinotvorného sadu. Součástí projektu je výsadba stromů a změna hospodaření na lesních pozemcích s důrazem na zvýšení druhové pestrosti lesních porostů a přechodu na výběrný způsob hospodaření.

Hospodářství Jiřího Gottwalda se rozprostírá na rozloze 5 ha, kde majitel vysázel 225 ks stromů (jeřáby, lípy, javory, kaštanovníky a ovocné stromy) na nelesní půdě, na 2 ha plochy lesních porostů hospodaří nepasečným způsobem. Ve svém lese vysázel 1 200 sazenic melioračních a zpevňujících lesních dřevin. Na polích, které vede podle agrolesnických principů, pěstuje netradiční plodiny jako ostropestřec a katrán. Agrolesnický systém spočívá v oddělení jednotlivých pásů plodin řadami stromů. V místě, kde se držela voda, vybudoval tůňku, která se samovolně plní vodou vytékající z meliorací. V budoucnu má Jiří Gottwald v plánu vytvořit druhou tůň na opačné straně pozemku, kde rostliny téměř nerostou kvůli podmáčení. Na území se objevilo 35 nových druhů hmyzu, např.: majka fialová, okáč bojínkový, otakárek fenyklový, kudlanka nábožná, mravenec lesní, drvodělka fialová. Z ptáků byli pozorováni: bažant obecný, skřivan polní, kachna divoká, čáp bílý, z obojživelníků potom: ropucha obecná, skokan hnědý nebo užovka obojková.

Autor dále pokračuje v rozvoji projektu. Již nyní je využíván k demonstraci postupů reagujících na klimatickou změnu a udržitelné hospodaření a nastartoval aktivitu na dalších šesti místech ve čtyřech krajích. Další tři jsou v přípravě.

Cílem projektu je změna způsobu péče o území směrem k udržitelnému hospodaření reagujícím na dopady klimatické změny, jako je sucho. Díky realizaci projektu byla zvýšena absorpční schopnost půdy a možnost postupného vsakování. Zvýšením pokryvu půdy rostlinami a zkrácením doby ponechání orné půdy bez plodin na co nejmenší časové období Jiří Gottwald výrazné omezil riziko vzniku eroze ať už kvůli větru nebo přívalovým dešťům, napomohl k návratu organické hmoty do půdy a tím zvýšení kvality půdy, která snáz zasakuje vodu.

Způsob hospodaření má příznivý vliv na mikroklima krajiny. Další růst stromů a využití prvků hospodaření šetrného k přírodě omezuje vznik prudkých teplotních změn a problémů s extrémními meteorologickými jevy. Na pozemcích se zvyšuje biodiverzita a postupně roste počet druhů živočichů, rostlin, hub a mikroorganismů na dotčené lokalitě.

Absence používání herbicidů a umělých hnojiv má v dlouhodobém horizontu ekonomický přínos. Projekt je využíván ke vzdělávacím účelům.

Kompletní informace o tomto příkladu dobré praxe najdete na stránkách soutěže Adapterra Awards.