Regenerace půdy a krajiny Jagava Permafarmy

Projekt je realizován na území o rozloze přibližně 50 ha, protierozní opatření na 100 ha. Začátek projektu spočíval ve zpracování designového návrhu skupinou odborníků založeného na permakulturních a ekologických principech. Hlavní důraz byl kladen na komplexní dlouhodobé fungování na všech úrovních. Z klimatických opatření potom na zadržení a uchování vody v krajině a protierozní opatření.

Podle doporučení specialistů vybudoval Tomáš Franěk, majitel permafarmy, více než dva kilometry svejlů pro zachycení vodní eroze a přívalových srážek. Jejich součástí jsou dva otevřené poldry ponechané přírodě k vytvoření sukcesní plochy. Jeden tvoří v čase bohatém na srážky mokřadní plochu.

Vytvořil také víceúčelové krajinotvorné prvky ve formě pěti bioklimatických pásů. Ty chladí krajinu a bezprostřední pěstební plochy, slouží jako větrolamy i zdroj hustého stínu a vlhkosti. Jejich orientace k světovým stranám, postavení po vrstevnici a vůči převládajícím větrům způsobuje lepší mikroklima pro pěstování zeleniny a odolnost vůči extrémním klimatickým jevům. Mělký příkop potom zachycuje vodu a organické materiály a je cenným zdrojem biodiverzity pro ptáky, hmyz a další drobné živočichy.

Tomáš Franěk nechal vysadit 10,5 ha ovocných sadů s moderními i starými odrůdami, 1 ha ořešákového sadu, 1 ha kaštanky, 2 pásy stromů a keřů pro včely, jeden krajinotvorný sad s třešněmi a založil 5,8 ha ploch pro zeleninu. Podél nově vysazených ovocných sadů oplocených pletivem vysázel 4 km živých plotů s původními druhy keřů a stromů (růže šípková, svída krvavá, hloh obecný, brslen evropský). Dohromady se jedná o přibližně 4 900 ks stromů a 13 000 keřů. Vysel 9,5 ha trávy s pastvinou, 10 ha je obhospodařováno na polní plodiny a 2 ha jiných ploch s třešněmi a kaštanovníky. Do krajiny vypustil bažanty a koroptve pro podporu diverzity a rovnováhu hmyzích škůdců. Všechny keře a stromy pěstované v bioklimatických pásech jsou převážně jedlé a využívané pro výrobu potravin nebo jako zdroj materiálů pro mulč a časem i jako zdroj palivového dřeva.

Uvedená opatření jsou již funkční a díky nim je v místě v podstatě nulová vodní a větrná eroze půdy. Tyto prvky způsobují i na tak malé ploše vyšší odolnost krajiny a vyšší účinnost funkce ekologického režimu díky dohatší diverzitě hmyzu, ptáků, drobných živočichů a především mikrobiotě v půdě. Díky opatřením nepoužívá farmář žádné chemické prostředky na ochranu rostlin a minerální hnojiva. Má stabilnější zemědělskou produkci, nižší náklady a zdravé jídlo pro své zákazníky. Došlo také ke snížení hladiny dusičnanů v pitné vodě v okolních obcích.

Součástí farmy je truhlářská a kovářská dílna. V truhlářské dílně Tomáš Franěk vyrábí trvanlivé kusy nábytku z místních dubů (např. designové kuchyňské stoly, zásobníky na krbové dřevo, domácí oltáře, venkovní sázecí stoly a mobilní kuchyně). V budově kreativního centra jsou používány přírodní materiály, hliněné štuky a místní dřevo. Centrum a ubytování slouží k setkávání lidí na seminářích a kulturních akcích. V přilehlé kuchyni dochází ke zpracování místního bio ovoce a zeleniny. Ve zrekonstruované budově určené pro skladování ovoce a zeleniny připravují v sezóně farmářské bedýnky. Dalším záměrem je rekonstrukce bývalého kravína na potravinářskou výrobnu.

Jagava Permafarma je od roku 2015 součástí ukázkových permakulturních projektů, které realizuje spolek Permakultura CS.

Cílem projektu je hospodařit v co největší shodě s přírodou. Většina opatření směřuje k obnovení dynamické rovnováhy a tím k vyvažování klimatických rizik. Klíčovým prvkem je zadržování vody v krajině díky zvýšení organické hmoty v půdě. Na farmě je celoročně ponechán pokryv půdy, což zamezuje vzniku tepelného ostrova, který vzniká na polích po sklizni v období sucha.

Pomocí pečlivého návrhu vytvořili autoři celou řadu prvků, které zachycují vodu v krajině, akumulují živiny, poskytují stín a vlhkost pro ochlazení krajiny. Tím eliminují větrnou a vodní erozi půdy, brání vysušování větrem a přináší bohatou diverzitu v rostlinné a živočišné říši. Na farmě se hospodaří v ekologickém režimu s důrazem na celistvost a přirozenost způsobu péče o půdu a krajinu. Autoři využívají zkušeností z permakultury, regenerativního, biodynamického a organického zemědělství.

Kompletní informace o tomto příkladu dobré praxe najdete na stránkách soutěže Adapterra Awards.