Farma U Hrušků – Stvolenská moštárna

V roce 2000 koupili manželé Hruškovi starou zničenou roubenku ve vesničce Stvolny na Manětínsku a začali budovat svůj sen – ekologickou farmu. Povoláním policistka a záchranář, které spojuje vášeň pro ornitologii, si stále více uvědomovali, jak zásadní vliv mají zemědělci na krajinu. V jejich okolí se totiž nacházely velké lány polí, meliorované mokřady, vytrhaná stromořadí, zničená boží muka a staré cesty.

Společně změnili přístup, začali na půdě hospodařit jinak – v souladu s přírodou, s vizí budoucnosti pro příští generace, rostliny i živočichy. Lány rozdělili na menší pole, vysazují aleje starých odrůd ovocných stromů, zachraňují staré ovocné sady, budují mokřady a na pozemcích města Manětína vytváří nové biokoridory. Největší radost jim přináší moštárna, v níž zpracovávají ovoce z okolí. Se zemědělci se dnes už nehádají, ale raději debatují. A na argument, že něco nejde, mají jednoduchou odpověď: „Přijeďte se podívat.“

Autor:

Jaroslav Hruška

Investor:

Jaroslav Hruška

Zhotovitel:

Jaroslav Hruška, Agrotrans s.r.o., Prostrom Bohemia s.r.o., Wolf System

Sněhová vločka
Sněhová vločka

Umístění:

Stvolny, obec Manětín, okres Plzeň-sever

GPS:

50° 1' 50.89" N, 13° 15' 12.42" E

Kraj:

Plzeňský kraj

Země:

Czech Republic

Detaily projektu

Jak to funguje?

Tůně a mokřady

Protože dlouholetým koníčkem manželů je ornitologie a ochrana přírody, přemýšleli, jak ptákům a dalším druhům v intenzivně zemědělsky obdělávané krajině pomoci. Napadlo je vyhloubit na svých pastvinách tři tůně v místech odvodněných meliorací. Jedná se o vzájemně kaskádovitě propojené zemní tůně o celkových rozměrech cca 20 x 70 m. Pravidelně je obydlují obojživelníci včetně kuňky obecné. V blízkosti svého statku pak namísto zamýšleného rybníka vytvořili 1,5 ha rozlehlý mokřad, jehož zhruba dvě třetiny tvoří mělká zátopa. Nátok do mořadu vznikl jako nově meandrující koryto se třemi bočními tůněmi. Dnes ho pravidelně využívá bobr evropský, orel mořský, jeřáb popelavý, bekasin otavní a chřástal vodní. Mokřad se nachází v místě, kde se dříve těžila rašelina. Při budování mokřadu se jí vytěžilo asi 10 tisíc m³ a rozvezlo na sousedící ornou půdu, čímž se výrazně zvýšila její zasakovací schopnost při vydatných srážkách.

Záchrana starých sadů V okolí Stvolna se zachovalo pár starých sadů, o které nikdo z místních neměl zájem. Manželé Hruškovi zakoupili 2 ha těchto sadů, staré stromy prořezali a dosázeli sem krajové odrůdy ovocných stromů, umístili hnízdní budky pro krutihlava obecného i kamenné zídky pro plazy. Trávu v sadech pravidelně spásají ovce. V roce 2020 a 2021 pak ještě založili nové sady na dvou plochách o výměře 0,9 a 0,8 ha. Ovoce Hruškovi zpracovávají ve vlastní moštárně pod vlastní značkou Stvolenský mošt. Na každé krabici balení moštu můžeme nalézt text, který vysvětluje důležitost starých stromů v krajině.

Co řeší?

Návrat stromořadí do krajiny přispívá k zadržování dešťové vody, protože tyto liniové výsadby vždy doplňuje asi 2 m široký, nesekaný travnatý pás. Stromy snižují teplotu, vytváří stín, kam ulehají v době letních měsíců i pasoucí se krávy. Vybudovaný rozsáhlý mokřad již dnes viditelně mění mikroklima ve svém okolí, ochlazuje louky, k večeru se zde tvoří mlhy a porosty mají vyšší a stabilní výnosy sena i v období sucha. Rozdíly teplot oproti okolí jsou minimálně 2 až 3 stupně, což lze pocitově zaznamenat například i při jízdě na kole. V neposlední řadě všechny zmíněné prvky přispívají k zachování rozmanitosti druhů v lokalitě.

 

Kompletní informace o tomto příkladu dobré praxe najdete na stránkách soutěže Adapterra Awards.